Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

 

Téma pro HDP

Související zprávy


  • Analytici: Dynamiku růstu průmyslu snižuje nedostatek pracovníků

    Růst českého průmyslu zůstal v červenci solidní, za mírným snižováním jeho dynamiky stojí nedostatek pracovních sil a s tím související tlak na růst mezd. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Průmyslová výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta po červnovém revidovaném růstu tři procenta. Průměrný dosavadní růst průmyslu však letos činí 5,5 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2011.

  • Kolik nás ročně stojí zdravotní péče?

    České zdravotnictví na jedné straně v mnoha ohledech obstojí srovnání se západní Evropou, zatímco na druhé je zmítáno korupčními kauzami. Jak je zdravotnictví financováno? Jakou část tvoří zdravotní pojištění? Kolik a kde Češi průměrně ročně doplácí?

  • Česko - nová brána japonských investic do EU?

    Po Brexitu hledá Japonsko novou bránu do EU. Může ji být ČR? V jakých oblastech by mohla být navázána spolupráce? A jak je na tom Japonsko s ekonomickým dechem? Probouzí se opět japonský drak? Může z toho těžit i český lev?

  • Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi

    Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl ve Světovém ekonomickém výhledu, že světová ekonomika zrychlí tempo růstu na 3,5 % a příští rok poroste ještě rychleji. Jarní prognózy MMF se tedy vyplňují, ale oproti dubnu MMF zhoršil odhady pro USA a zlepšil výhledy růstu pro země eurozóny

  • Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?

    Zadlužení zemí světa roste. Celkem tvoří státní dluhy 94 % ročního HDP celého světa. Stejně roste také zadlužení domácností a firem. Jaké výše dosahuje zadlužení největších států světa? A jak jsou na tom jejich obyvatelé a firmy?

  • Růst HDP 6,9 %? Pro Čínu málo

    Čínská ekonomika si ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání udržela tempo růstu 6,9 procenta, kterého dosáhla i v předchozím kvartálu. Informoval o tom dnes čínský statistický úřad. Podle agentury AP čínský HDP podpořil obchod a spotřebitelské výdaje, a to přes obavy z možného blížícího se zpomalení.

  • Sousede, rosteš? Jak ČR obchoduje se svými sousedy? A jak jim roste HDP?

    Země střední Evropy zažívají ekonomicky příznivé období. Minulý rok vykazovaly slušná tempa růstu a výhledově ekonomové očekávají další pokračování růstu. Jak je na tom ČR v porovnání se svými sousedy? Jak je na tom s importem a exportem do sousedních zemí?

  • Nezaměstnanost nejnižší za 19 let, ČR premiantem EU.

    Nezaměstnanost v České republice opět poklesla, a to na rovná 4 %, oproti květnovým 4,1 %. Zaměstnavatelé čelí akutnímu nedostatku pracovníků, který se snaží řešit zaměstnáváním lidí z východní Evropy, nabízením vyšší mzdy a zaváděním různých benefitů. Tento nedostatek je brzdou poměrně solidnímu růstu, který se pro letošní rok odhaduje na 2,9 % HDP.

  • 13 let v Evropské unii: Česko vs. Slovensko

    Česká republika i Slovensko jsou už spolu v Evropské unii skoro 13 let. Nešťastnou třináctku šťastně v EU oslavíme společně už v květnu. Tak si to pojďme trošku zrekapitulovat, jak jsme si vedli, jak jsme vyrostli a jak se máme navzájem rádi.

  • Kolik stojí korupce? Až 270 Kč měsíčně každého z nás

    Ekonoma Libora Žídka napadlo spočítat, kolik stojí korupce každého daňového poplatníka. Zjistil také, že ze státního rozpočtu se neztrácí zas tolik, jak se povídá. Je vůbec možné, aby se finance z eráru ve větším počtu rozkutálely do neznámých kapes?

  • 3x o protekcionismu Donalda Trumpa

    S nástupem Donalda Trumpa přišla nová éra americké obchodní politiky. Konec vyjednávání o TPP, nejasná budoucnost TTIP, negativní postoj k čínsko-americkému obchodu a snaha revidovat nastavení NAFTA. Protože volný obchod je prý k americkému trhu nefér. Čeká nás nástup protekcionismu, obchodní války a zvyšování cel? A komu v EU to bude vadit nejvíc?

  • 8 věcí, co můžeme čekat od nového amerického prezidenta

    Donald Trump se dnes v pátek 20.1. 2017 stane 45. americkým prezidentem. „Make America great again“ bylo jeho hlavní předvolební heslo. Jak moc velká Amerika bude a co vlastně můžeme čekat od jeho programu?

  • Čeho všeho se dočkáme v roce 2017?

    Evropská unie a Česká republika je v současné době ve fázi ekonomického růstu. Nezaměstnanost klesá, HDP roste a všeobecně se máme poslední tři roky pořád lépe. V roce 2017 nás ale čeká určitě spousta změn, které tohle všechno můžou změnit. Co všechno se může pokazit v roce 2017?

  • Prodej aut v EU v roce 2016: elektromobilů se prodalo celkem o 18,9 % více

    Automobilový trh je jedním z nejdůležitějších sektorů ekonomiky EU, vytváří zhruba 4 % HDP, zaměstnává až 12 miliónů obyvatel a je na něj navázáno velké množství dalších odvětví. Víte, jak se trh s osobními automobily vyvíjel v roce 2016? Která značka se prodávala nejvíce, kolik se celkem prodalo elektricky nabíjených automobilů a v které zemi prodej osobních automobilů v minulém roce nejvíc rostl?

  • V letošním roce česká ekonomika rostla, na co se připravit v roce příštím?

    Rok 2017 začne za pár dní, co od něj můžeme ekonomicky čekat? Česká republika dále poroste, bude se muset vypořádat s chybějící kvalifikovanou pracovní sílou, nejspíš se dočkáme pár politických změn v Evropě i ve světě a možná se změní i kurz české koruny.

  • Kde se žije nejlépe? Na Novém Zélandu, Česko je v první třicítce

    Kvalitu života občanů ovlivňují nejenom ekonomické ukazatele, ale i míra osobní svobody a bezpečí, úroveň školství a zdravotnictví nebo kvalita životního prostředí. Tyto a další ukazatele v sobě zahrnuje index prosperity. Česko přitom patří mezi třicítku zemí s nejlepšími podmínkami k životu.

  • HDP roste, co to pro nás znamená?

    HDP roste a ekonomický růst se hned tak nezastaví. Říkali to v televizi, psali to v novinách. Co to ale vlastně pro každého z nás znamená? Vyšší mzdy, lepší práce, ale taky vyšší ceny.

  • MF očekává v roce 2018 přebytek veřejných financí

    Ministerstvo financí očekává, že veřejné finance se dostanou do přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018. Další rok by měl přebytek stoupnout na 0,5 procenta HDP. Pro letošní a příští rok odhaduje úřad deficit veřejných financí na 0,2 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněného Fiskálního výhledu.

  • Kolik nás stojí přírodní katastrofy? Stovky miliard dolarů ročně

    Extrémní přírodní katastrofy způsobí v celém světě každoročně škody za 520 miliard dolarů (12,9 bilionu Kč) a dostanou přes 26 milionů lidí pod hranici chudoby. Ve své zprávě o tom dnes informovala Světová banka (SB). Dopad humanitárních a hospodářských škod na chudobu má podle ní mnohem větší rozsah, než se dosud myslelo.

  • 8 překvapivých ekonomických dopadů voleb v USA

    Výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech zpravidla ovlivňují hospodářský vývoj země, stejně jako vývoj cen akcií. Specifické dopady má ale celý volební proces, a to bez ohledu na to, který kandidát bude nakonec zvolen. Server Time zmiňuje, že volební rok obvykle přináší například vyšší výdaje na Halloween a naopak pokles prodeje domů. V souvislosti s těmi letošními volbami ale Time hovoří hned o osmi překvapivých dopadech na ekonomiku.

  • Kde jsou nejlepší podmínky k podnikání? Na Novém Zélandu, Česko je 27.

    Světová banka každoročně sestavuje žebříček zemí s nejlepšími podmínkami k podnikání, dle aktuální studie jsou v Česku 27. nejlepší podmínky pro byznys. Medailové pozice patří Novému Zélandu, Singapuru a Dánsku.

  • EU: Občané bohatých zemí žijí déle

    Přestože jsou všechny členské země Evropské unie ekonomicky vyspělé, tak jsou mezi nimi značné rozdíly v úrovni výkonnosti národní ekonomiky, což se odráží i v rozdílné střední délce života.

  • Letní čas má hodnotu minuty práce ročně

    Každý z nás je dvakrát ročně nucen si „vychutnat“ podivné cvičení v podobě celostátního posunu času: na jaře je jedna noc zničehonic o hodinu kratší, na podzim naopak. Samotné posuny času jsou jistě věc nepříjemná. Pokud jsme tedy všichni nuceni tyto posuny podstoupit, je to jistě proto, že to má značné přínosy, nejspíš energetické. Jak si ukážeme, nemá.

  • Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí rostla o 2,6 %

    Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 2,6 procenta. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,9 procenta. Uvedl to dnes Český statistický úřad, který tak potvrdil údaje ze začátku září. Do nového výpočtu byly zapracovány údaje za sektor vládních institucí, což ale na tempo růstu HDP nemělo dopad.

  • Hodnocení výkonnosti české ekonomiky se zlepšuje

    Světové ekonomické fórum každoročně sestavuje žebříček zemí dle výkonnosti národní ekonomiky. V aktuální studii patří Česku 31. místo na světě, horší hodnocení má např. Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Oproti předchozímu roku si Česku polepšilo o 6 míst.

  • HDP potvrzuje dobrou kondici ekonomiky, kterou táhne export automobilů

    I přes zpomalení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí ukazují podle ekonomů dnešní data na velmi dobrou kondici české ekonomiky. Zpomalení je podle nich způsobeno především meziročním srovnáním, kdy vývoj loni byl významně ovlivněn jednorázovými vlivy, a nižší investiční aktivitou. Celkově by ekonomika měla za celý rok vykázat růst o 2,3 až 2,5 procenta, odhadují analytici.

  • Centrální banky hrají nebezpečnou hru

    Světové trhy během léta výrazně posílily díky příznivým krokům centrálních bank v čele s Bank of England, která zahájila nové kolo kvantitativního uvolňování s cílem absorbovat šok po výsledku referenda o brexitu. Výsledek volby nedokázal zničit důvěru v britský státní dluh a britské akcie i globální trhy si s úlevou vydechly. Na druhé straně Atlantiku se zdá, že největší světová centrální banka, americký Fed, se vzhledem k neslaným, nemastným údajům o americké ekonomice drží zpět a neplánuje další zvyšování úrokových sazeb. Pokud jde o ECB, ta hlasitě oznámila nadcházející přehodnocení své politiky na svém jednání 8. září, což zvýšilo očekávání dalšího možného uvolňování.

  • Příznivá data z trhu práce nechají Fed v klidu

    Americká ekonomika dokázala během července vygenerovat 255 tisíc nových pracovních míst, což překonalo nejen platný tržní konsensus ale i ty nejvíce optimistické odhady. Růst počtu pracovních míst byl navíc doprovozen i posílením průměrné hodinové mzdy, a to o 2,6 % y/y na 25,7 USD. Nová data tak potvrdila velmi solidní kondici amerického trhu práce, což je skvělou zprávou pro na domácí spotřebě založenou americkou ekonomiku. Téměř zapomenuty jsou již obavy, které způsobil velmi slabý report z května, dle kterého bylo v tomto měsíci vytvořeno pouze 24 tisíc nových pracovních míst, tedy nejméně od září roku 2010. Červencová data přinesla po solidních červnových číslech další důkaz o tom, že květnové ochlazení bylo pouze krátkodobého charakteru.

  • Současný sociální systém vytváří podhoubí práci načerno!

    České ekonomice zásadně chybí pracovní síly, což brzdí její růst. Firmy mají problémy s plněním nových zakázek, stát přichází o možnost zvýšení HDP i větší výběr daní. Zároveň zbytečně utrácí miliardy na sociálních dávkách.

  • Ekonomika ve čtvrtletí zpomalila, loňský výsledek letos nezopakuje

    Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku zpomalil na 3,1 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu naopak mírně zrychlil na 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad. Růst překonal o desetiny procentního bodu odhady analytiků. Loňský výsledek do značné míry stál na mimořádných stimulech, které už odeznívají.

  • Analýza: Ekonomika ČR bez problémů pojme až 80.000 imigrantů

    Česká ekonomika by se dle analýzy společnosti Cyrrus bez problémů vypořádala s příchodem 50.000 až 80.000 imigrantů. Podle analytiků by Česko mělo podpořit řízenou migraci, která by postupně pomohla zaplnit volná pracovní místa. Stát by navíc podle analýzy mohl přijetím uprchlíků ušetřit na výdajích souvisejících se stárnutím populace až 90 miliard korun ročně tím, že by imigranti snížili průměrný věk pracujících obyvatel. Analýza se dotýká pouze ekonomických dopadů migrace a nezohledňuje bezpečnostní nebo politické aspekty.

  • Co týden dal: Škoda Auto má nejlepší prodeje za 121 let

    Ministerstvo spravedlnosti navrhuje nížení odměn exekutorům až o dvě třetiny. EET by se měla spustit od 1. prosince. Škoda Auto zaznamenala nejlepší prodeje za 121 let historie firmy. Více naleznete v aktuálním týdenním souhrnu.

  • Co týden dal: Při testech emisí podváděl jen Volkswagen

    Německý úřad pro motorová vozidla KBA dokončil testování naftových aut a dospěl k závěru, že při testech emisí podváděl jen Volkswagen. Česko je pro zahraniční investory po čtyřech letech opět nejatraktivnější zemí mezi 16 zeměmi střední a východní Evropy. Deficit veřejných financí loni klesl na 0,42 % HDP z 1,95 % v roce 2014 a je tak na historickém minimu. Díky intervencím ČNB se za poslední dva roky zvýšil český export o 400 až 450 miliard korun. Stát přichází kvůli daňovým rájům až o desítky miliard korun ročně. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal: Bankovní poplatky a provize bankám vynesly 34,3 miliardy korun

    Čisté příjmy tuzemských bank z poplatků a provizí loni klesly o 1,7 miliardy na 34,3 miliardy korun. ČOI v loni udělila v souvislosti s výprodeji 1409 pokut ve výši 13,3 milionu Kč. Čeká eurozónu shazování peněz z vrtulníku? Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Co týden dal: Mzdy rostly na konci roku 2015 nejrychleji od roku 2009

    Vláda schválila poskytování půjček na bydlení pro lidi do 36 let pečující o dítě do šesti let. Mzdy rostly nejrychleji od roku 2009. Založení společnosti s ručením omezením bude levnější. Zástupci OPEC se sejdou kvůli zmrazení produkce ropy. To a mnohem více naleznete v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal: Nejvyšší zaměstnanost obyvatel od roku 1993

    Míra zaměstnanosti v ČR stoupla v lednu na 71 procent, což je nejvyšší zaměstnanost obyvatel od roku 1993. Ekonomickou situaci v Česku hodnotí letos lidé nejlépe od roku 1999. Daňové zvýhodnění na druhé dítě zřejmě vzroste o stokorunu měsíčně. Na třetí a další dítě se zvýší o 300 korun měsíčně. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal: Dle analýzy by rozpadem Schengenu utrpělo nejvíc Česko a Slovensko

    Analýza UniCredit Bank uvádí, že rozpadem tzv. schengenského prostoru by byly nejvíc postiženo Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, zatímco ve Venezuele kleslo HDP o 5,7 procenta a míra inflace dosáhla 180,9 procenta. Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300! Více novinek v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Ekonomická svoboda v Česku je vysoká

    Nejvyšší kvalita života je ve svobodných a demokratických zemích světa. Ekonomická svoboda v Česku je pro letošní rok 21. nejvyšší na světě, jak vyplývá z nejnovější studie "Index of Economic Freedom 2016".

  • Co týden dal? Firmy letos zvednou mzdy

    Mzdy zaměstnanců v podnikové sféře v ČR, jejíž jádro tvoří průmyslové podniky, by se v letošním roce měly v průměru zvednout o 2,4 procenta. Čtěte více v našem týdenním přehledu.

  • Co týden dal? ČOI našla nedostatky u 82 % e-shopů

    Obchodníci se nejčastěji proviňují tím, že nepodávají úplné a pravdivé informace. Česká obchodní inspekce (ČOI) během třetího čtvrtletí zjistila nedostatky u 82 procent z 245 kontrolovaných e-shopů a uložila pokuty celkem za víc než jeden milion korun. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Nezaměstnanost klesla na 6 %

    Nezaměstnanost v Česku v září klesla ze srpnových 6,2 procenta na rovných šest procent. Navázala tak na srpnový pokles po mírném nárůstu nezaměstnanosti v červenci. Meziročně byl pokles nezaměstnanosti ještě výraznější, loni v září totiž činila 7,3 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Skandál Volkswagenu může být největší hrozbou pro ekonomiku Německa

    Skandál s manipulací s emisemi u naftových vozů Volkswagenu šokoval podnikatelské a politické prostředí v Německu. Analytici upozorňují, že aféra by se mohla stát největší hrozbou pro ekonomiku Německa, větší než řecká krize.

  • Co týden dal? Číňané zvyšují spotřebu českého piva

    Export českého piva do Číny se loni meziročně zvedl skoro na dvojnásobek z předloňských 12.688 hektolitrů na 22.688 hektolitrů. Z Česka se loni vyvezlo celkem 3,65 milionu hektolitrů piva, do Číny tak putuje zhruba 0,62 procenta exportovaného objemu.

  • Co týden dal? Zpomalení Číny způsobí pokles cen komodit i akciových trhů

    Mezinárodní měnový fond předpokládá silnější důsledky zpomalení růstu čínské ekonomiky, než se původně očekávalo. Zpomalení Číny se podle MMF projeví poklesem cen komodit i na akciových trzích. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Řecko odstartoval strastiplnou cestu

    Německý parlament podpořil řecký záchranný program v objemu 85 miliard EUR, čímž odpadla největší překážka v poskytnutí finanční pomoci.

  • Co týden dal? Na předváděcích akcích se stále porušují předpisy

    Nejčastějším prohřeškem je porušení oznamovací povinnosti související s konáním akce. Česká obchodní inspekce (ČOI) v letošním druhém čtvrtletí zjistila nedostatky u 81 procent kontrolovaných akcí a uložila za to pokuty ve výši 4,5 milionu korun.

  • Restrikce stále v nedohlednu

    Fed zvýší úrokové sazby v březnu, ne v červnu, ne v září k tomu dojde. Tak se v kostce vyvíjelo očekávání, kdy v letošním roce dojde k dlouho očekávanému kroku v podobě zahájení monetárních restrikcí v USA.

  • Co týden dal? MF odhaduje růst HDP v letošním roce na 3,9 %

    Ministerstvo financí výrazně zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,9 procenta. Důvodem je překvapivý meziroční růst hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí o čtyři procenta. Původní odhad přitom počítal s růstem ekonomiky o 2,7 procenta. V příštím roce se počítá stále s 2,5% růstem.

  • Co v létě trápí ekonomiku, aneb jak vše se vším souvisí

    Léto se obecně považuje za okurkové období. Platí to i pro trading, kdy prázdniny snižují počet důležitých ekonomicko-politických událostí. Letos se ale situace vyvíjí překvapivě jinak.

  • Co týden dal? Řetězce zneužívají velkou vyjednávací sílu

    Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim mnohdy podřídí i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Vyplývá to z anonymního průzkumu nevládní organizace Ekumenická akademie mezi 30 dodavateli potravin.

  • Co týden dal? Sazby hypoték na novém rekordu

    Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v květnu dle Hypoindexu dále klesla na 2,05 procenta a dostala se opět na nejnižší hodnotu za dobu sledování. Předchozí minimum bylo v dubnu, kdy průměrná sazba činila 2,11 procenta.

  • Co týden dal? Vláda schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb

    Zástupci podnikatelů ale zákon kritizují. Nelíbí se jim zejména, že z povinnosti evidovat tržby online bude vyjmuta řada profesí. Systém, od kterého si ministerstvo financí slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, by měl být spuštěn nejdříve v únoru 2016.

  • Co týden dal? Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 %

    HDP Česka poroste v letošním roce o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta, uvedla Evropská komise. EK dále mírně zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Ve své jarní makroekonomické předpovědi uvádí pro unii jako celek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta.

  • Co týden dal? Povinné ručení zdražilo u všech motorizací

    V prvním čtvrtletí zdražilo meziročně povinné ručení u všech kubatur vozidel. Nejvíce, v průměru skoro o 16 procent, ceny stouply u vozů o objemu motoru od 1001 do 1250 kubických centimetrů. Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v březnu dále klesla na 2,16 procenta a dostala se opět na nejnižší hodnotu za dobu sledování.

  • Důvěra v hospodářský růst je na nejvyšší úrovni v Japonsku

    V japonských podnicích za posledních 12 měsíců vzrostla důvěra v hospodářský růst nejvíce z celého světa. To je nejdůležitější výsledek nedávného průzkumu „A Micro View on Macro Divergence", jehož se zúčastnilo celkem 159 akciových a investičních analytiků společnosti Fidelity Worldwide Investment. Anketa vznikla na základě rozhovorů analytiků s nejvyššími manažery v jednotlivých podnicích. Investiční experti Fidelity absolvují takových jednání ročně přibližně 17 tisíc.

  • Portfolio dluhu USA: Kam s ním?

    Cena zlata se v závěru minulého týdne dostala těsně pod hranici 1200 dolarů, a stačilo k tomu vyjádření úředníků FEDu, kteří vydali doporučení směrem k vedení, aby došlo ke zvýšení úrokových sazeb v červnu tohoto roku.

  • Co týden dal? Povinné ručení zdraží o 5 %

    Zatímco v loni povinné ručení podražilo zhruba o desetinu, letos se očekává další růst o 5 %. Důvodem jsou podle pojišťoven vyšší náklady v důsledku změn v občanském zákoníku. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Co týden dal? Podle Singera způsobilo oslabení koruny silnější růst ekonomiky

    Díky oslabení koruny loni tuzemské hospodářství vzrostlo o dvě procenta a průměrná inflace byla 0,3 procenta, uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Pokud by podle něj ČNB nepřistoupila k intervenci, vzrostla by česká ekonomika v roce 2014 pouze o 0,4 procenta a inflace by byla zhruba mínus dvě procenta.

  • Řecko – bouře ve sklenici vody

    V posledních dnech se plní stránky novin možným odchodem Řecka z eurozóny. Jeden názorový proud, nutno podotknout ten minoritní, hlásá obavy, že by to mohlo vést k rozpadu eurozóny.

  • Co týden dal? Pohonné hmoty zdražují

    Pohonné hmoty v Česku po několikaměsíčním vytrvalém klesání mírně zdražily. Pokles cen trval od podzimu 2014. Ceny benzinu i nafty stouply v uplynulém týdnu shodně o 26 haléřů na 29,64 koruny za litr Naturalu 95 a na 29,74 Kč za litr nafty.

  • V Norsku a Švýcarsku se žije nejlépe

    Česko patří do třicítky zemí s nejlepšími podmínkami pro život, jak vyplývá z renomované studie "Prosperity Index 2014". V žebříčku se hodnotí nejenom ekonomická vyspělost, ale i kvalita života občanů. Ve kterých zemích se žije nejlépe?

  • Co týden dal? Česká ekonomika letos poroste o 2,5 %

    Česká ekonomika podle podzimní prognózy Evropské komise letos poroste o 2,5 %, zatímco celá Evropská unie poroste jen o 1,3 % a eurozóna o 0,8 %. Výrazné hospodářské zpomalení zaznamená v letošním roce Ruská federace - poroste o 0,3 %. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Americká ekonomika je nejvýkonnější

    Dle zprávy švýcarské společnosti IMD má pro rok 2014 nejkonkurenceschopnější ekonomiku USA. Na předních místech najdeme i země Skandinávie. Horší hodnocení než Česko má 13 členských zemí EU.

  • Které evropské země jsou nejvíce postiženy ruskými zemědělskými sankcemi?

    Na zemědělce v Evropské unii (EU) dopadl zákaz dovozu masa, ryb, mléčných produktů, ovoce, zeleniny a dalších jejich výrobků do Ruska. Moskva se tímto krokem rozhodla reagovat na sankce, které vůči ní namířil Západ.

  • Co týden dal? Rusko zavádí odvetná opatření

    Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z Evropské unie i Spojených států. Kromě toho Rusko zakáže tranzitní lety ukrajinských aerolinek přes své území a zákaz zvažuje i pro tranzitní lety aerolinek z EU a USA do Asie. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Roztočí tiskárny na vyšší obrátky negativní vývoj HDP?

    Charakteristika bezpečného přístavu pro zlato platila bezpečně. Zlato na konci minulého týdne připsalo pouze 0,33 % a zakončilo týdenní obchodování na 1319,03 dolarů/unci. V minulém týdnu vyšla zpráva, že ekonomika USA v červnu přidala 215 tisíc pracovních míst, což byl zhruba stejný počet míst jako v květnu a pro trhy to bylo mírné zklamání.

  • Co týden dal? ČOI zjistila nedostatky u tří čtvrtin internetových obchodů

    Celkově Česká obchodní inspekce (ČOI) zkontrolovala 181 internetových obchodů. Ve více než 40 procentech šlo o užívání nekalých obchodních praktik, především klamání spotřebitelů. ČOI jim tak v prvním čtvrtletí udělila pokuty v celkové výši 1,2 milionu Kč. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Čína letos zřejmě předstihne USA

    Čína pravděpodobně již v letošním roce vystřídá Spojené státy na pozici největší ekonomiky světa. USA jsou největší ekonomikou světa od roku 1872, kdy předstihly Británii. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Udržitelného rozvoje lze dosáhnout spoluprací podnikatelské, veřejné a státní sféry

    Téma udržitelného rozvoje je jednou ze zásadních otázek současnosti. Právě proto se na toto téma uskutečnil 25. března v Senátu ČR Kulatý stůl. Ten uspořádala 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD) a kanceláří OSN v ČR. Na setkání byli přítomni zástupci Senátu, podnikatelské i státní sféry. Se svými projevy například vystoupili reprezentanti CBCSD Pavel Kafka, Peter J. Kalaš a Petr Štěpánek, za Senát pak Alena Gajdůšková, Eva Syková a Vladimír Špidla a samozřejmě další zajímavé osobnosti.

  • Česká republika ekonomickým tygrem aneb jak jsme volili stagnaci

    KOMENTÁŘ: Nikoho dnes nepřekvapuje, když se hovoří o ekonomickém potenciálu Číny, když se hovoří o jejím strmém hospodářském růstu. Čím je Čína tak výjimečná? Do značné míry je to způsobeno tím, že Čína nemá na podstatné části svého území rozvinutou infrastrukturu a investice do moderního průmyslu se okamžitě projeví ve skokovém růstu HDP.

  • Co týden dal? ČR by neměla ohrožovat zájmy firem důrazem na lidská práva

    Česko by nemělo podle prezidenta Miloše Zemana ohrožovat rostoucí export a investice tuzemských firem například v Uzbekistánu či Íránu přehnaným důrazem na ochranu lidských práv. Podle Zemana se při odložené návštěvě uzbeckého prezidenta Islama Karimova mohly uzavřít kontrakty za 15 miliard korun a podepsat sedm dohod. Proti návštěvě Karimova v Česku protestovala řada nevládních organizací.

  • Jak dál s veřejným dluhem?

    KOMENTÁŘ: Nová vláda si ve fiskální oblasti neklade příliš silné cíle. Formulace, že „udrží schodek pod 3 % HDP“, je cílem, který není ani příliš ambiciózní, ani mobilizační. Není k němu potřeba nic více, nežli udržet to, co již je.

  • Nezaměstnanost je nejvyšší v historii – pracovní místa prý budou

    Pokud sledujete tabulky Českého statistického úřadu, mohli jste mylně nabýt dojmu, že situace zdaleka není tak hrozná, jak se zdá – vždyť před rokem byla nezaměstnanost ještě vyšší… Opusťte tuto mylnou představu, číslovka z ledna 2014 je nižší jen z toho důvodu, že se nezaměstnanost začala přepočítávat jiným způsobem, než tomu bylo před rokem.

  • Česko patří mezi ekonomicky nejsvobodnější země světa

    Osobní a ekonomická svoboda je spolu s demokracií základním předpokladem pro zvyšování životní úrovně občanů. Dle nejnovější studie "Index of Economic Freedom 2014" je Česko 26. ekonomicky nejsvobodnější zemí světa (horší hodnocení má např. Jižní Korea, Norsko, Belgie, Španělsko, Portugalsko, Francie či Itálie).

  • Co týden dal? Které banky jsou nejvstřícnější?

    Nejvstřícnější bankou na českém trhu je za loňský rok opět Fio banka. Ocenění získala potřetí v řadě. Druhé nejvyšší hodnocení získala Air Bank a třetí místo obsadila UniCredit Bank. Na dalších místech následují Komerční banka a Equa bank. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Nigerie jako leader západní Afriky

    Oblast západní Afriky má potenciál stát se v následující dekádě významným centrem růstu světové ekonomiky. V této geografické zóně pak v posledních letech zaznamenala velmi silný růst zejména Nigérie, jejíž ekonomika rostla v posledních pěti letech tempem 6,5% p. a. a řadila se mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě.

  • Česká bankovní asociace: Rok 2014 bude rokem růstu

    Navzdory řadě nových informací a zahájení devizových intervencí ze strany České národní banky v listopadu loňského roku se očekáváný růst české ekonomiky v roce 2014 oproti minulé prognóze výrazně nezměnil. Za obdobnými čísly ovšem stojí rozdílné či zcela nové argumenty.

  • Co týden dal? Den daňové svobody bude letos stejný jako v loni

    Češi letos přestanou pracovat na stát stejný den jako loni. Takzvaný den daňové svobody připadá totiž letos podle výpočtů společnosti Patria Finance opět na 27. června. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Realita nízkých úrokových sazeb bude pokračovat

    Největší ekonomika na světě – Spojené státy americké – je dle všeho opět na silnější růstové trajektorii. To je dobrá zpráva nejen pro tamní obyvatele, ale vzhledem k obchodním a finančním vazbám s dalšími významnými světovými ekonomikami i pro celý svět.

  • Britský lev vytahuje drápy

    Vývoj britské ekonomiky v tomto roce předčí očekávaní a ekonomické ukazatele naznačují, že tempo hospodářského růstu zrychluje. Oživení je možné vidět napříč všemi sektory – roste průmyslová výroba, odvětví služeb i stavebnictví. Spotřeba domácností se zvyšuje (přestože reálné mzdy klesají). A dochází k poklesu nezaměstnanosti, když se tříměsíční průměr dostal na podzim nejníže od roku 2009 a je na úrovni 7,6 %.

  • Eurozóna ztrácí páru

    Po nejdelší kontrakci v kontinentální Evropě za posledních 40 let, se regiónu v druhém kvartále 2013 konečně podařilo zdolat 18ti měsíční šňůru klesajícího HDP.

  • Brazílie: Doposud nejasná vize

    Ekonomická situace v Brazílii se i přes řadu strukturálních změn nikterak nepřibližuje očekávaným výsledkům, natož úrovni vyspělých ekonomik. Pokus o implementaci souboru reforem (období 2012/13), které měly v původní verzi vést ke změnám v makroekonomickém prostředí a byly cíleny na snížení úrokových sazeb a oslabení domácí měny (BRL), se alespoň prozatím zjevně minul účinkem.

  • Globální trhy uvrhnou domácí scénu opět do stínu

    Zahájení intervence proti koruně, snížení úrokové sazby ECB a výsledky HDP napříč celou Evropskou unií - to vše byly faktory, jež hýbaly trhy minulý týden v našem regionu.

  • Co týden dal? Od pondělí lze objednávat státní dluhopisy

    Ministerstvo financí začne přijímat objednávky na nákup spořicích dluhopisů v rámci vánoční emise pro občany a další investory v pondělí 4. listopadu. Dluhopisy vydá 12. prosince. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Česko snižuje zadlužení

    Zadlužení zemí v Evropské unii se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 86,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozích třech měsících činilo 85,9 procenta. Samotná Česká republika však zadlužení o 1,4 procentního bodu snížila. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Co týden dal? Dluhy, dluhy a zase dluhy

    Dluhy českých domácností stouply na téměř 1,19 bilionu Kč. Zahraniční dluh Česka přesáhl ve 2. čtvrtletí dva biliony korun. Deficit veřejných financí loni dle zprávy pro EK stoupl na 4,43 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 3,2 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Hitem letošních Vánoc možná budou „chytré“ hodinky

    Po inteligentních domácích spotřebičích, smartphonech a další rozumné elektronice přichází na trh "chytré" hodinky. Samsung tím předstihl svého hlavního rivala, americký Apple, který podobný přístroj plánuje také. K úplné spokojenosti tak chybí snad už jen "smart" politická reprezentace.

  • Evropa se probouzí z recese

    Evropský statistický úřad (Eurostat) zveřejnil první rychlý odhad týkající se druhého čtvrtletí roku 2013 a jeho hospodářské výsledky nejsou pro eurozónu a země Evropské unie vůbec špatné. Ekonomika zemí Evropské unie se vymanila ze skoro rok a půl trvající recese. Od posledního čtvrtletí roku 2011 totiž vykazovala nepřetržitý pokles. Zveřejněné údaje ze 14. 8. 2013 jsou světlejší, než odhady většiny analytiků, které očekávaly maximálně mezičtvrtletní růst 0,2 %. V meziročním vyjádření se však povedlo euro ekonomiku pozvednout o 0,3 %, s čímž analytici nepočítali.

  • Česko zadělává na trvalé oživení

    Evropa ukazuje recesi záda a Česko tentokrát bohudík taky. Je to částečně díky tomu, že oživení v eurozóně je relativně silné (0,3 % q/q) a nesoustředí se pouze na Německo a jeho nejbližší kruh.

  • Řecko-maďarská symbolika

    Je v tom trochu symboliky - Maďarsko včera splatilo půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu a řecká data ukázala na to, že se veřejné rozpočty dostaly poprvé do tzv. primárního přebytku.

  • Nezaměstnanost dělá Evropanům největší starosti

    Nepříznivá ekonomická a sociální situace občanů zvyšuje jejich finanční obavy z budoucnosti. Největší obavy mají Evropané z případné nezaměstnanosti. Rozdíly mezi zeměmi jsou však značné. Nejlepší vyhlídky mají Švédové, nejvíce starostí Španělé.

  • Chorvatsko – nový člen Evropské unie

    Od 1. 7. 2013 se Evropská unie rozrostla o dalšího člena. Osmadvacátým dítkem EU se stalo Chorvatsko. Je tak již druhou (po Slovinsku) bývalou jugoslávskou republikou, která splnila všechny podmínky pro udělení členství do EU. 

  • Propad ve stavební výrobě a souvislost s krizí

    Průběh vývoje průměrného HDP v Evropě v porovnání s vývojem stavební produkce mezi lety 1998 až 2007 naznačuje, že stavební produkce naprosto věrně kopírovala vývoj HDP. V době krize je ale vidět značné rozkolísání vývoje HDP a vývoje stavební produkce. Stavební produkce na rozdíl od HDP nadále strmě klesala.

  • Česká ekonomika má nejhorší časy za sebou

    Ekonomická situace České republiky by se měla v příštích čtvrtletích zlepšovat. V druhé polovině letošního roku se očekává mírný hospodářský růst. Hlavními činiteli, které budou odpovědné za úspěch, budou případné nové investiční příležitosti, tvorba fixního kapitálu (za poslední tři roky se jeho objem neměnil), předpokládaný růst spotřeby (vláda oznámila, že je tvrdší úsporná politika týkající se veřejných financí u konce) a vyšší objem exportu.

  • Mohou nám být pobaltské země příkladem?

    Poslední zemí, která byla před více než dvěma lety přijata do eurozóny, bylo Estonsko. Nyní má stejným směrem nakročeno Lotyšsko. Jak jsou na tom z ekonomického hlediska všechny tři pobaltské země a mohou být pro naši ekonomiku inspirací?

  • Co týden dal? Pojišťovny očekávají povodňové škody za 7,5 miliard

    Pojišťovny v Česku nyní v souvislosti s velkou vodou evidují téměř 10.000 nahlášených pojistných událostí. Podle předběžného odhadu ale naroste počet škod na 96.000 za celkem 7,5 miliardy korun. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • V nejsvobodnějších zemích se žije nejlépe

    Svoboda a demokracie jsou základem zvyšování kvality života a ekonomického růstu. Nejvyspělejší země světa jsou i nejdemokratičtější a nejsvobodnější. Česko patří mezi 25 plně demokratických zemí světa. V Česku si žijeme dobře.

  • Kde jsou v EU nejvyšší a nejnižší daně?

    Nižší daňové zatížení prospívá ekonomice a byznysu. Ve vyspělých evropských zemích je přitom celkové zdanění (měřeno % k HDP) vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích. Nejnižší zdanění v EU je v Litvě, Bulharsku a Lotyšsku. Jak si stojí Česko?

  • Co týden dal? Lidé mohou sledovat hospodaření státu

    Ministerstvo financí spustilo koncem dubna na adrese http://monitor.statnipokladna.cz základní verzi specializovaného informačního portálu MONITOR. Portál slouží pro zveřejňování dat z Integrovaného informačního systému Státní pokladny pro odbornou i laickou veřejnost. Ve své první verzi obsahuje především data z Centrálního systému účetních informací státu. Jedná se o rozpočtové a účetní informace ze všech úrovní státní správy a samosprávy.

  • Hrozí nám makroekonomická nerovnováha?

    Z hlediska míry zadlužení je na tom Česká republika lépe než řada ostatních ekonomik Evropské unie. Nejen úroveň zadlužení jednotlivých členských zemí je však pod drobnohledem Evropské komise. Ta se zaměřuje i na zkoumání makroekonomické rovnováhy jednotlivých zemí, a to v rámci tzv. procedury pro makroekonomickou nerovnováhu. Podívejme se na to, jak v tomto hodnocení dopadla naše ekonomika a ostatní země EU.

  • Až příliš zadlužená eurozóna

    Kypr se stal již pátou členskou zemí, která požádala ostatní členské země eurozóny o poskytnutí finanční pomoci. V opačném případě by země zbankrotovala. Jak moc jsou zadlužené ostatní země a mají vůbec prostředky na to, aby nadále finančně sanovaly nejzadluženější země eurozóny?

  • Kypr: krátkozraká opatření, dlouhodobé následky

    Na zahraniční pomoci závislý Kypr čelí platební neschopnosti a kolapsu svého bankovního systému. Přestože je tato malá země nyní v centru pozornosti představitelů eurozóny, současný napjatý stav ohledně budoucnosti Kypru není žádným novým tématem, ale spíše vyhrocením dlouhodobého kyperského problému. V dnešním článku se podíváme na faktory, které, obrazně řečeno, sráží Kypr na kolena.

  • Poučení z krizového vývoje

    Kde uvidíme další Kypr? Optimisté vidí jen extrémně namíchaný smrtící koktejl, ale v realitě vidíme totální selhání státu, státu středomořské varianty socialismu. Mnoho let tam vládla strana AKEL (do loňska i s prezidentem), ale víte, že to byla pod převlekem „Pokrokové strany pracujícího lidu“ bývalá komunistická strana? Mimo jiné se s ní rádi chlubili čeští komunisté a další levičáci.

  • Co týden dal? O vrácení poplatků žádejte do konce března

    O vrácení poplatků za vedení úvěru nyní žádá 51.400 klientů bank, které zastupují servery Poplatkyzpět.cz, Bankovnípoplatky.com a Jdeto.de. Celkem je ve hře přes tři čtvrtě miliardy korun. Konečný termín má motivovat nerozhodné klienty, kteří s odesláním plné moci dosud vyčkávali.

  • EU: Zdanění elektřiny v roce 2013

    Jak vysoká je spotřební daň u elektřiny v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU v roce 2013? Rozdíly jsou značné.

  • Šetřit nebo utrácet? To je oč v Evropě běží

    Boj o úsporná opatření se v Evropě táhne už dlouhou dobu. Máme za sebou dlouhé roky hýření a čas splatit účty nadešel. Nikomu se do toho ale nechce. I minimální snaha šetřit vyvolává stávky a nesouhlas obyvatel. Takzvané proreformní vlády některých evropských zemí přispěly svými kroky k ekonomické recesi. Utrácet jako před krizí si však může dovolit jen málokdo.

  • Finanční ústava je závazkem rozpočtové odpovědnosti

    V minulém článku jsme se věnovali problematice fiskálního paktu EU a jeho případných důsledků pro naši republiku. Podepsat tento dokument zatím česká vláda odmítla, mezitím však připravila vlastní návrh finanční ústavy pro Českou republiku. Co je podstatou finanční ústavy a liší se vůbec od fiskálního paktu EU? Je vůbec potřebné mít oba tyto dokumenty?

  • Co týden dal? Konec nekalým úvěrovým praktikám

    Novela zákona o spotřebitelském úvěru má zlepšit postavení klientů a zamezit nekalým úvěrovým praktikám. Zavádí mimo jiné možnost odstoupit od smlouvy o zprostředkování úvěru do 14 dnů bez sankce. Poskytovatelé úvěrů, sdružení v České leasingové a finanční asociaci, schválení novely vítají. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Jsou Češi opravdu tak velcí euroskeptici?

    Češi jsou známí svými pesimistickými postoji vůči Evropské unii. Jsme národem, který můžeme obecně označit za pesimistický nebo je takový pouze náš postoj vůči euro záležitostem? Porovnejme si postoje nás Čechů a ostatních Evropanů, na současnou hospodářskou situaci a vztah vůči Evropské unii a uvidíme, jak na tom jsme.

  • Co týden dal? 200 miliónů lidí bez práce

    Počet nezaměstnaných se v letošním roce podle ILO dále zvýší na rekordních více než 200 milionů lidí. Mohou za to přetrvávající dopady globální ekonomické krize. U našich sousedů na Slovensku nezaměstnanost loni v prosinci vzrostla na 14,44 procenta, což je nejhorší výsledek za posledních 8 let.

  • Pád USA z fiskálního útesu se nekonal

    Američtí zákonodárci drželi investory do poslední chvíle v napětí. První kroky vedoucí k vyřešení problému fiskálního útesu uzřely světlo světa až prvního ledna ve dvě hodiny ráno tamního času. V tu dobou senát překvapivě schválil alespoň provizorní návrh řešení letošního státního rozpočtu. Následující den byla tato senátní verze rozpočtové reformy definitivně přijata i republikánským kongresem.

  • Bude Itálie další krachující zemí eurozóny?

    Italský dluh překonal na konci října hranici dvou bilionů eur, tedy více než 30 tisíc eur na hlavu včetně kojenců. Tento dluh dosahuje asi 126 % HDP, což je více, než činí průměrné zadlužení eurozóny (90 % HDP).

  • Párty nekončí, opět se tiskne více a jede se dál

    Minulý týden bylo schváleno navýšení kvantitativního uvolňování na více než dvojnásobek v září schválené částky. Zatímco do roku 2007 byl tento výraz srozumitelný jen finančním expertům, od pádu Lehman Brothers se stalo všeobecně používaným slovním spojením. Pozornost je zcela jistě oprávněná, vzhledem ke svému globálnímu dopadu by měla být ještě násobně vyšší.

  • Japonsko zachrání důchodci

    Téměř čtvrtina japonské populace je straší 65 let. Do roku 2060 by se nejstarší skupina obyvatelstva mohla na celkové populaci podílet až 40 procenty. Stárnoucí populace je obecně obrovským břemenem veřejných financí. A to nejen proto, že klesá počet mladých lidí, kteří musí uživiti více občanů v důchodovém věku, ale i z důvodu exponenciálně rostoucích nákladů na zdravotní péči.

  • Ekonomika – před svátky malý důvod k lepší náladě?

    Hrubý domácí produkt podle zpřesněných výsledků klesl podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 %. Původní odhad počítal s rychlejším poklesem ekonomiky o 0,2 procentního bodu. V porovnání s druhým čtvrtletí klesla ekonomika o 0,3 %. Zahraniční obchod vykázal druhý nejvyšší přebytek v letošním roce. Pomohl k tomu jak růst vývozů, tak dovozů.

  • Hurikán Sandy pomůže ekonomice. Cože?

    Už několik týdnů uplynulo od ničivého hurikánu Sandy. Přinesl zkázu do nejproduktivnější části země, která vytváří čtvrtinu amerického HDP. Škody se budou jistě pohybovat v desítkách miliard dolarů. Překvapivě ne všichni ekonomové chápou destrukční efekt bouře jako něco negativního.

  • Jak se vyvíjí životní úroveň v budoucí supervelmoci

    Když známý obchodník a filantrop John Templeton ve 30. letech minulého století podnikal cestu kolem světa, byl takřka šokován nesmírnou chudobou Indie ovládané Britským impériem. Na Indický subkontinent se vrátil po 40 letech – aby shledal, že se životní podmínky většiny obyvatelstva druhé nejlidnatější země světa příliš nezměnily.

  • Kde se žije nejlépe? Ve Skandinávii

    Dle každoročně sestavovaného indexu prosperity se nejlépe žije v zemích Skandivánie. Česko patří mezi 30. nejlepších míst k životu. „Prosperity Index“ hodnotí nejenom ekonomickou vyspělost, ale taky kvalitu života občanů.

  • Generační výměna politiků v Číně. Co dál?

    Probíhá generační obměna politické moci v druhé největší světové ekonomice – Číně. Odcházející garnitura za sebou zanechává unikátní výsledky v ekonomické oblasti. Ekonomika ale potřebuje reformy. Jaké úkoly stojí před následovníky?

  • Od ideologie k ekonomii, anebo naopak?

    Kudy kam? Východsko z recese/krize/zadlužení zoufale hledají nejen v ODS. Ve Spojených státech volí prezidenta účast hispánců, afroameričaanů a žen. Přijde-li jich dost, socialismus bude pokračovat až na fiskální útes. Daně půjdou vzhůru a ekonomika opět zbrzdí, možná až velmi silně.

  • Změna strategie: Řeky a Španěly je třeba i chválit

    Periferní evropské země se potácí v hluboké krizi, přichází jedno úsporné opatření za druhým, ale to všechno je stále málo. Věřitelé drží dlužníky pod krkem, ale těm už začíná docházet dech. To si začínají uvědomovat i světoví státníci a proto začínají z jejich úst pomalu ale jistě přicházet slova chvály, podpory a porozumění.

  • Když už jsme teď všichni na jedné lodi, mohli bychom popojet?

    Klíčovou událostí ve třetím a čtvrtém kvartálu bude totální selhání politiky centrálních bank, které se snažily o vylepšení průzkumů veřejného mínění, vývoje pracovních míst i úrokových sazeb. Seznamte se s důvody, které selhání dokládají.

  • Co týden dal? Světová ekonomika se z krize vymaní až za deset let


    Světové ekonomice bude trvat nejméně deset let, než se vymaní z krize, která začala v roce 2008 a nyní pokračuje dluhovou krizí zemí eurozóny. Řekl to hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard. Více v našem článku.

Články Firemnífinance.cz

Zobrazit další články