Čeho všeho se dočkáme v roce 2017?

13.01.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Evropská unie a Česká republika je v současné době ve fázi ekonomického růstu. Nezaměstnanost klesá, HDP roste a všeobecně se máme poslední tři roky pořád lépe. V roce 2017 nás ale čeká určitě spousta změn, které tohle všechno můžou změnit. Co všechno se může pokazit v roce 2017?

Leden 2017: Donal Trump americkým prezidentem

Donald Trump se stal americkým prezidentem trošku překvapivě a stejně překvapivý bude nejspíš i jako prezident. Za prvé bude prezidentem, který má naprosto minimální zkušenosti jako veřejný činitel, nikdo neví, co od něj ve veřejném prostoru čekat. Oproti tomu bude ale také americkým prezidentem s velkou dávkou zkušeností v soukromé sféře a v managementu na nejvyšší úrovni. Stejně jako zbytek jeho kabinetu. Mezi kroky Trumpovy administrativy, které nejspíš budou mít vliv i na evropskou ekonomiku, patří především zrušení vyjednávání o smlouvě TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership) a požadavky na zvýšení bezpečnostních a obranných výdajů z veřejných rozpočtů členských států NATO. To Donald Trump ostatně avizoval už během předvolebních bojů.

Bude to mít vliv na Českou republiku? Od ledna do listopadu minulého roku bylo do USA z České republiky vyvezeno zboží na celkem 79 miliard českých korun. To se může zdát jako docela velká částka, ale je to pouze zhruba 2,2 % z celkového vývozu a odhadem to představuje méně než 2 % z HDP České republiky v roce 2016. Americký trh není pro českou ekonomiku důležitým a případné omezení obchodu z důvodů nedojednání smlouvy TTIP nebude mít velký vliv na celkový zahraniční obchod. Pokud jde o výdaje na armádu, tak ty tvoří zhruba 2,3 % rozpočtu České republiky, asi 1 % HDP, v roce 2016 bylo na bezpečnostní výdaje vydáno 43,7 mld korun. Trumpův požadavek o navýšení výdajů na obrannou a bezpečnostní politiku v členských státech NATO na 2 % HDP by znamenal nutnost výdaje z rozpočtu zhruba zdvojnásobit.

Jaro/léto 2017: konec intervencí ČNB

Jak roste postupně HDP a celá česká ekonomika, je stále více pravděpodobnější, že ČNB začne opouštět řízený měnový kurz koruny a zřekne se intervencí na měnovém trhu. ČNB už oznámila, že předpokládá ukončení řízeného floatingu koruny během roku 2017. Některé předpoklady počítají spíše s druhou polovinou roku, jiné odhady se shodnou na jaře 2017. To, kdy bude řízený floating opuštěn záleží nejen na vývoji na měnových trzích, ale také na vývoji hospodářství v celé Evropské unii. Rada ČNB stanovila, že k opuštění intervencí dojde až po druhém čtvrtletí tohoto roku.

Jaký bude další vývoj? Intervence proti posilující koruně jen v listopadu 2016 vyšly na 14 miliard českých korun, celkově od začátku intervencí utratila ČNB už 812 miliard korun. Po opuštění řízeného měnového kurzu se očekává, že kurz koruny posílí a postupně se bude vracet k hodnotě, kterou měl před začátkem měnových intervencí v listopadu 2013. Posílení koruny během roku 2017 se tak čeká až ke kurzu 25 korun za euro. To nejspíš negativně ovlivní české exporty, ale na druhou stranu to může zlevnit ceny dovozního zboží a zmírnit očekávanou inflaci.

Druhá polovina 2017: možná přijde i Brexit

Britové si odhlasovali odchod a je na čase s tím něco dělat. Na tahu je britská vláda, která si ovšem musí nejdříve ujasnit, jak svůj odchod z EU vlastně zrealizuje. Nejlépe tak, aby ekonomické dopady na hospodářství nejen Velké Británie byly minimalizovány. Jak vlastně takový Brexit může vypadat? Je několik variant a snad každá z nich je ještě méně pravděpodobnější než ty předchozí. První variantou je tzv. hard exit. Tedy opuštění nejen EU, ale také evropského hospodářského prostoru, Velká Británie by se tak svým postavením zařadila po bok třetích zemí, které nemají s EU žádné obchodní dohody. Dopady na ekonomiku a především obchod by byly maximálně negativní. Další variantou je určitá forma tzv. soft exitu. Velká Británie se tak například stane členem ESVO a zůstane součástí evropského hospodářského prostoru. To ovšem zcela neguje jakoukoliv původní myšlenku Brexitu. Britové by dále byli povinni respektovat svobodu pohybu osob a také by byli zavázáni přispívat do společného evropského rozpočtu. Proti této formě lehkého Brexitu se navíc postavila řada představitelů evropské politiky. No a další varianty se pohybují někde mezi.

Co Brexit a český zahraniční obchod? Vývoj do Velké Británie byl v roce 2016 zhruba na úrovni 5,2 % z celkového vývozu zboží v České republice. Při vyjednání podmínek hard Brexitu by nejspíš došlo ke snížení celkového vývozu do Velké Británie a odklonu tohoto obchodu do dalších zemí EU. Podle všeho ale britští veřejní představitelé zatím konkrétní představu nemají, takže Brexitu se hned tak nedočkáme, pokud se tento rok začne jednat o podmínkách odchodu, tak dřív než v druhé polovině roku to nebude. Každopádně Brexit jen tak samotný přináší určitou nejistotu, která se může projevit jak ve výši obchodu, tak i v dalších obchodních vztazích i v ekonomickém růstu v EU.

Říjen 2017: volby do Poslanecké sněmovny ČR

2017 je v České republice rokem parlamentních voleb. Tento rok se tak dočkáme spousty předvolebních slibů a pravděpodobně i zásadní obnovy vlády pro další volební období. Volební rok to ovšem v roce 2017 nebude jen pro Českou republiku, ale i pro další státy EU. V Nizozemsku budou volit v březnu, Francouzi v dubnu a květnu, v Německu proběhnou volby buďto v září nebo v říjnu. Dále je možné čekat předčasné volby v Itálii. To vše přinese určitou politickou nejistotu do první části roku a pravděpodobně politické změny v druhé části roku. Především německé a francouzské volby budou pro vývoj EU a také evropské ekonomiky zásadní, přeci jenom jsou to dva státy, které tvoří jádro samotné EU.

Ve hře tak jsou nejen podmínky pro samotnou českou ekonomiku, ale i celou EU. České volby můžou ovlivnit například celkové zdanění, výdaje veřejných rozpočtů, stejně tak i projekt EET nebo další podmínky pro podnikání. Volby v dalších evropských zemích můžou přinést pnutí na evropské úrovni a také rozpory mezi evropskými politiky, což by samozřejmě mohlo negativně ovlivnit i hospodářský růst jak v EU, tak i v České republice.

Autor článku

Hana Bartušková


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU