Štítek státní rozpočet

Státní rozpočet je finanční plán hospodaření státu. Obvykle se plánuje na jeden rok a je složen z očekávaných příjmů a výdajů státu. Je sestavován Ministerstvem financí a musí být schválen vládou, která ho následně předloží Poslanecké sněmovně. Pokud je schválen i zde, tak ho musí podepsat i prezident republiky. Finance.cz pro vás sledují aktuální výši příjmů a výdajů státního rozpočtu.

Související obsah

Související štítky

Související zprávy

  • Komu putují zakázky od Lesů ČR? Agrofertu?
    Bratr bývalého ředitele Lesů ČR a Andrej Babiš, to jsou dvě osobnosti, jejichž společnosti obdržely zakázky v řádech stamilionů korun. Jedná se o střet zájmů? A kdo ještě obdržel zakázky od Lesů ČR? A jak se vypisují zakázky Lesů ČR?
  • 2,5 miliardy aneb kolik státu vydělávají Lesy ČR
    Lesy ČR jsou státní podnik, který do státního rozpočtu přinese letos 2,5 miliardy. Jaké mají zisky a výnosy? Kolik bude stát kůrovec? Kolik odvádí do státní kasy?
  • Jak se od příštího roku bude platit sociální pojištění?
    Co víte a nevíte o sociálním pojištění. Víte, kolik se vám strhává na sociální pojištění z platu? A kolik byste si museli platit na sociálních povinných zálohách jako OSVČ? Od roku 2019 se navíc pravidla pro platby sociálního pojištění mění.
  • MPSV: Nová rodičovská stát vyjde na 11,2 miliardy Kč
    Nejnovější pohled ministerstva práce a sociálních věcí na růst rodičovského příspěvku: Kdy poroste? Na kolik to vyjde státní kasu? A bude mít hodnotu 260 či 300 tisíc korun? A na kolik si přijdou rodiče vícerčat?
  • Otázky a odpovědi k růstu rodičovského příspěvku
    Předpokládaný růst rodičovského příspěvku by měl nastat od 1. ledna 2020. Alespoň tak s tím počítá návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. Novela zákona o státní sociální podpoře byla zatím předložena na vládě a vzbudila hodně otázek, kdo vlastně na zvýšený příspěvek bude mít nárok a kdo si může nechat zajít chuť.
  • Kdy budou dokončeny opravy na dálnicích III
    Rozpočet ministerstva dopravy činí přibližně 54 miliard korun. Jak je na tom výstavba nových dálnic? Kolik kilometrů zbývá ještě dokončit? 
  • Kdy budou dokončeny opravy na dálnicích II
    Dálniční síť se opravuje a někdy nepříjemně zasahuje do našich životů. Kdy budou jednotlivé úseky dálnic opraveny? A jak vypadá dostavba úseků dalnic? Kdy bude hotov Pražský okruh?
  • Kdy budou dokončeny opravy na dálnicích?
    Dálnice se v Česku pravidelně mění v parkoviště a konec oprav je v nedohlednu. Kdy budou dokončeny opravy na D1 či D2? A kdy bude hotové dálniční spojení do Rakouska?
  • Kdy a o kolik vzroste invalidní důchod?
    V současné době je v České republice přes 400 tisíc invalidních důchodců. Těm nynější vláda slíbila navýšení jejich invalidních důchodů. Kdy a o kolik vzroste invalidní důchod v jednotlivých stupních invalidity? Kolik to bude stát státní kasu?
  • Kdo vlastní české pivovary?
    České pivovary prochází skvělým obdobím a zájem o české pivo v cizině neustále roste. Nicméně Češi trochu na zběsilém pití piva ubírají. Kdo vlastní české pivovary a kolik piva vyrobí?
  • Komentář: ČSSD - vládní omáčka od předsedy Hamáčka
    Předseda ČSSD Jan Hamáček dovedl svoji stranu do další vládní koalice s ANO a do ministerstev obsadil nechvalně proslulé staré známé (Toman), ale i nové tváře s bizarními ekonomickými názory. Kdo jsou ministři ČSSD? Kdo vlastnil firmu, která stála ČR půl miliardy KČ?
  • Od 15. srpna můžete čerpat nové státní půjčky pro mladé - máte nárok?
    Sazby hypoték letí vzhůru a jejich získání dále znesnadňuje ČNB. Od srpna letošního roku si budete smět podat žádost na státní půjčku na bydlení lidem do 36 let. Jaká bude maximální výše státního úvěru při stavbě či koupi domu a bytu? Jaká bude sazba u těchto půjček? A kolik peněz na to vláda uvolní?
  • 4 ekonomické fauly Miloše Zemana
    Miloš Zeman je často kritizován z mnoha stran a úhlů. Na druhou stranu je znám svojí prostořekostí a nevraživostí vůči novinářům, které napadal i při svém inauguračním projevu. Někdy je Miloš Zeman kritizován oprávněně, jindy jen z principu. My se podíváme na jeho 4 ekonomické fauly, které jako vystudovaný ekonom provedl.
  • Průměrný Čech zvládne 58,7 litru. Kolik vypijete za rok mléka?
    Mléko a mléčné výrobky patří mezi tradiční lidské potraviny a "mléčné" země dotují výrobu mléka. Jsme vůbec soběstační? Která země vyprodukuje nejvíce mléka?  Kde je jeho spotřeba nejvyšší? A který mléčný výrobek má nyní "cenu zlata"?
  • Kolik nás ročně stojí zdravotní péče?
    České zdravotnictví na jedné straně v mnoha ohledech obstojí srovnání se západní Evropou, zatímco na druhé je zmítáno korupčními kauzami. Jak je zdravotnictví financováno? Jakou část tvoří zdravotní pojištění? Kolik a kde Češi průměrně ročně doplácí?
  • Návod: 4 a více kroků, jak založit svůj vlastní stát
    Mít tak svůj vlastní stát. Není to sice úplně jednoduché, ale založit si vlastní stát je možné. Jaká je pravděpodobnost, že se vám to podaří?
  • Navrhovaný rozpočet pro 2018: stát přerozdělí nejvíce za posledních 8 let
    Dnes vláda jedná o rozpočtu na příští rok. Co si o navrhovaném rozpočtu myslí Ing. Štěpán Křeček, MBA z Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty? Daňová kvóta bude nejvyšší za posledních 8 let
  • Loňský přebytek státního rozpočtu má jít na investice a umořit část dluhu
    Vláda schválila zprávu o hospodaření státu v loňském roce. Přebytek 62 miliard korun půjde podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) hlavně na umoření státního dluhu, rozhodnutí ale také umožní letos financovat některé projety, zřejmě do výše deseti miliard korun. V koaliční diskusi tak nebyl přijat návrh prosazovaný ČSSD, aby se přebytek stal rezervou pro budoucí valorizace penzí.
  • Co je to malá a velká korupce a jak je na tom s korupcí Česko?
    Ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity v Brně pokračuje v úvahách nad korupcí u nás a ve světě. V druhém díle článku o korupci se zmiňuje o korupční zeměpisné hitparádě, korupci v politice a zamýšlí se nad budoucností korupce.
  • Kolik stojí korupce? Až 270 Kč měsíčně každého z nás
    Ekonoma Libora Žídka napadlo spočítat, kolik stojí korupce každého daňového poplatníka. Zjistil také, že ze státního rozpočtu se neztrácí zas tolik, jak se povídá. Je vůbec možné, aby se finance z eráru ve větším počtu rozkutálely do neznámých kapes?
  • Čeho všeho se dočkáme v roce 2017?
    Evropská unie a Česká republika je v současné době ve fázi ekonomického růstu. Nezaměstnanost klesá, HDP roste a všeobecně se máme poslední tři roky pořád lépe. V roce 2017 nás ale čeká určitě spousta změn, které tohle všechno můžou změnit. Co všechno se může pokazit v roce 2017?
  • Za rekordní přebytek rozpočtu můžou zbytečně vysoké daně a nízké investice
    Státní rozpočet skončil loni v přebytku 61,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Počítalo se přitom se schodkem 70 miliard korun. Za příznivý výsledek můžou podle odborníků příliš vysoké daně stejně jako vysoké zdanění práce. Podíl mají i nízké státní investice.
  • Špatné zprávy zhoršují výběr daní
    Špatné zprávy zhoršují morálku při platbě daní. Vliv má také styl jazyka, který je použitý v návodu, jak postupovat při odvodu daně. Experimentálně to zjistili brněnští ekonomové a politologové Masarykovy univerzity.
  • Státní dluh ČR za letošek klesne o 60 miliard na 1,613 bilionu Kč
    Státní dluh ČR za letošní rok meziročně klesne o 60 miliard na 1,613 bilionu korun, řekl dnes ČTK ministr financí Andrej Babiš (ANO). Loni byl dluh 1,673 bilionu korun. "Za dobu našeho vládnutí se státní dluh snížil o 70 miliard korun," dodal. Na každého obyvatele Česka tak hypoteticky připadne ke konci letošního roku dluh zhruba 152.600 Kč, před rokem to bylo 159.000 korun.
  • Státní rozpočet schválen, schodek klesne na 60 mld.
    Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti tomu letošnímu klesnout o deset miliard na 60 miliard korun, ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale před poslanci vyjádřil přesvědčení, že výsledek bude lepší. Jde už o třetí státní rozpočet současné koaliční vlády. Sněmovna podpořila jen ty přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok, s nimiž souhlasil Babiš. Opozice neuspěla ani s jedním požadavkem.
  • MF očekává v roce 2018 přebytek veřejných financí
    Ministerstvo financí očekává, že veřejné finance se dostanou do přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018. Další rok by měl přebytek stoupnout na 0,5 procenta HDP. Pro letošní a příští rok odhaduje úřad deficit veřejných financí na 0,2 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněného Fiskálního výhledu.
  • Babiš: Rozpočet letos skončí v přebytku, bude to nejlepší výsledek
    Státní rozpočet letos skončí v přebytku. Jeho výsledek bude nejlepší za dobu existence České republiky. Zároveň poklesne státní dluh. Důvodem je především lepší výběr daní. Na konferenci k elektronické evidenci tržeb to dnes řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Letos měl schodek podle schválené verze rozpočtu dosáhnout 70 miliard korun. Ke konci září přitom přebytek státního rozpočtu stoupl na 82,3 miliardy korun ze srpnových 81,2 miliardy korun.
  • Babiš chce dokončit rok s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem
    Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce dokončit letošní rok s vyrovnaným či přebytkovým státním rozpočtem. Novinářům to řekl během dnešního jednání ministrů financí zemí Evropské unie v Lucemburku. Ke konci září stoupl přebytek rozpočtu na 82,3 miliardy korun. Babiš dodal, že by byl pro vyrovnaný rozpočet i v příštím roce, navrhovaný schodek 60 miliard je kompromisem s koaličními partnery ČSSD a KDU-ČSL.
  • 60 miliard: Schodek rozpočtu 2017 nemá ekonomické opodstatnění
    Podle ekonomů nemá schodek 60 miliard korun v dnes schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok nemá v současné příznivé ekonomické situaci opodstatnění. Navíc letošní rozpočet podle některých ekonomů i přes naplánovaný schodek 70 miliard korun skončí jako vyrovnaný. Problémem také může být do budoucna nárůst povinných, tzv. mandatorních výdajů rozpočtu způsobený růstem platů a důchodů.
  • Státní zaměstnanci a lékaři dostanou přidáno
    Platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Mzdy lékařů a sester se zvýší o deset procent od ledna. Příslušné nařízení schválila včera vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) o tom informoval na twitteru.
  • Vyjednaná miliarda je podle studentů pro vysoké školy stále málo
    Studenti vysokých škol dále kritizují návrh státního rozpočtu na rok 2017. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) sice v srpnu vyjednala s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), že proti původním plánům dostanou vysoké školy miliardu navíc, ale ke splnění minimálních požadavků vysokoškolského prostředí stále 300 až 500 milionů korun chybí. Studentská komora Rady VŠ, která je národní reprezentací studentů, na to upozornila v tiskové zprávě před dnešním jednáním vlády o rozpočtu.
  • Co týden dal: ČOI uložila historicky nejvyšší pokutu organizátorům předváděcích akcí
    ČOI uložila pokutu dva miliony korun společnosti Astena group za klamavé předváděcí akce. Je to nejvyšší pokuta organizátorům těchto akcí. Den daňové svobody připadá letos podle Deloitte na 20. června. Loajalita zákazníků Škody Auto je vyšší než u automobilky Porsche. Německé veřejné finance loni zaznamenaly nejvyšší přebytek od sjednocení země. Více v pravidelném týdenním souhrnu.
  • Co týden dal: Německo má dvojnásobný přebytek rozpočtu, než se čekalo
    Německo loni dosáhlo rozpočtového přebytku 12,1 miliard eur (327 miliard korun), což je dvojnábobek původního předpokladu. Česká ekonomika by měla v letech 2017 až 2021 dle odhadu růst průměrným tempem 2,2 procenta ročně. Senát schválil novelu zákona, která má omezit nekalé praktiky obchodních řetězců. Více v pravidelném přehledu.
  • Co týden dal? Nezaměstnanost klesla na 6 %
    Nezaměstnanost v Česku v září klesla ze srpnových 6,2 procenta na rovných šest procent. Navázala tak na srpnový pokles po mírném nárůstu nezaměstnanosti v červenci. Meziročně byl pokles nezaměstnanosti ještě výraznější, loni v září totiž činila 7,3 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Co týden dal? Zpomalení Číny způsobí pokles cen komodit i akciových trhů
    Mezinárodní měnový fond předpokládá silnější důsledky zpomalení růstu čínské ekonomiky, než se původně očekávalo. Zpomalení Číny se podle MMF projeví poklesem cen komodit i na akciových trzích. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Co týden dal? Širší ekonomická spolupráce Česka a Jižní Koreje
    Ekonomická spolupráce Česka a Jižní Koreje by se v budoucnu mohla rozšířit i do dalších odvětví. Kromě převažujícího automobilového průmyslu zmínil během své návštěvy Soulu premiér Bohuslav Sobotka také obranný či jaderný průmysl. Více v pravidelném týdenním souhrnu.
  • 240 miliard EUR: Co za tuto finanční pomoc nabídne Řecko?
    Zlato testuje hranici 1200 dolarů za unci a investoři i nadále budou sledovat vývoj finanční krize v Řecku, která nebere konce.
  • Co týden dal? Německo mělo vloni vyrovnaný rozpočet
    Německu se loni po téměř půl století podařilo dosáhnout vyrovnaného federálního rozpočtu. Vyrovnaný rozpočet přitom vláda původně plánovala až na letošní rok. U nás si z toho nebereme příklad a jdeme na to po svém - na rok 2015 plánuje vláda vyšší deficit, než jaký byl vloni.
  • V Řecku se chystají prezidentské volby, tamní akcie prudce oslabují
    Řecko se opět po dvou letech stává středobodem zájmu investorů. Důvodem je šokující oznámení tamního premiéra Antonise Samarase, který přesunul termín prezidentských voleb z února 2015 na tento měsíc.
  • Co týden dal? Česká ekonomika letos poroste o 2,5 %
    Česká ekonomika podle podzimní prognózy Evropské komise letos poroste o 2,5 %, zatímco celá Evropská unie poroste jen o 1,3 % a eurozóna o 0,8 %. Výrazné hospodářské zpomalení zaznamená v letošním roce Ruská federace - poroste o 0,3 %. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Co týden dal? Státní dluh se zdesetinásobil
    Státní dluh České republiky se za dobu její existence zdesetinásobil na 1,68 bilionu korun ke konci roku 2013. Výrazný nárůst dluhu začal až s novým tisíciletím, přičemž až do roku 2000 držel pod 300 miliardovou hranicí.
  • Co týden dal? Předražené potraviny v českých obchodech
    Obchodní řetězce prodávají v Česku potraviny se stále rostoucími přirážkami. "Pojďme hledat důvody, proč výrobek, který je dodáván za zhruba 100 korun, je prodáván za více jak 200," poznamenal ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.
  • Dluhy rozvíjejících se trhů dosáhly nových rekordů
    Rozvíjející se země si na kapitálových trzích půjčily během první poloviny letošního roku rekordní množství finančních prostředků. Nicméně bankéři varují, že euforie na dluhových trzích může přinést problémy do budoucna.
  • Propadne se Japonsko zpět do deflace i přes ohromné tištění peněz?
    Japonská deflace započala v roce 1998 a trvala celých patnáct let. Byla zvláštní svojí enormní délkou, ale také mírou deflační stability a mizerným ekonomickým růstem. Za celou dobu trvání deflace nepřesáhla meziročně jedno procento.
  • Co týden dal? Deficit státního rozpočtu by měl být 100 miliard Kč
    Ministr financí očekává, že státní rozpočet skončí díky dobrému vývoji v prvním pololetí na konci roku v deficitu 100 miliard Kč, tedy deset procent pod plánovaným cílem. Přitom podle Babiše je prioritou vlády spíše oživení investic než snižování rozpočtového schodku. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Co přinese Draghiho intervence?
    Evropská centrální banka svou nedávnou intervencí vyšla vstříc všem, kteří již delší dobu volali po razantním zákroku proti posilujícímu euru a hrozbě pádu do deflační pasti. Draghi a jeho kolegové z rady guvernérů jednohlasně odsouhlasili hned několik zajímavých nástrojů s potenciálním dopadem na finanční trhy a také na reálnou ekonomiku.
  • Co týden dal? Den daňové svobody bude letos dříve
    Letošní den daňové svobody se nezadržitelně blíží. Podle výpočtů Liberálního institutu připadá letos na 10. června, loni to bylo 11. června. Češi tak letos budou na stát pracovat 160 dní. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Regulace online hazardu je v Česku nutností, zabrání třeba hraní mladistvých
    KOMENTÁŘ: Regulace trhu online hazardu je aktuálně velmi diskutované téma. V čem spočívají konkrétní výhody plánovaného usměrnění této zábavy, jaké jsou naopak jeho nevýhody či jaký postoj zaujímá Evropská unie.
  • Co týden dal? Které banky jsou nejvstřícnější?
    Nejvstřícnější bankou na českém trhu je za loňský rok opět Fio banka. Ocenění získala potřetí v řadě. Druhé nejvyšší hodnocení získala Air Bank a třetí místo obsadila UniCredit Bank. Na dalších místech následují Komerční banka a Equa bank. Více v pravidelném týdenním souhrnu.
  • Co týden dal? Od pondělí lze objednávat státní dluhopisy
    Ministerstvo financí začne přijímat objednávky na nákup spořicích dluhopisů v rámci vánoční emise pro občany a další investory v pondělí 4. listopadu. Dluhopisy vydá 12. prosince. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Co týden dal? Dluhy, dluhy a zase dluhy
    Dluhy českých domácností stouply na téměř 1,19 bilionu Kč. Zahraniční dluh Česka přesáhl ve 2. čtvrtletí dva biliony korun. Deficit veřejných financí loni dle zprávy pro EK stoupl na 4,43 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 3,2 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Den "D" pro globální finanční trhy je tady
    Dnes večer se dozví, jak americká centrální banka zkoriguje svou měnovou expanzi, která fakticky znamená dodatečnou měsíční poptávku po finančních aktivech ve výši 85 mld. amerických dolarů. Alespoň takové jsou měsíční nákupy vládních dluhopisů (40 mld.) a hypotečních dluhopisů (45 mld.) ze strany Fedu - neboli expanzivní politika pro níž se vžilo pojmenování "kvantitativní uvolňování".
  • Stane se ČR čistým plátcem do rozpočtu EU?
    Dlouhodobým problémem České republiky je nízká schopnost čerpat finanční prostředky z fondů EU. Hrozí nám, že se z pozice čistého příjemce z rozpočtu EU dostaneme do pozice čistého plátce? Jak jsme na tom s čerpáním prostředků v rámci končícího programového období 2007 -2013?
  • Dobrá skrýš pro bázlivce
    Stát nabízí střádalům další várku spořicích dluhopisů. Už sice bez daňové finty a s nižším výnosem než na podzim, ale přesto dost „pocukrované“, když značně porážejí výnosy na trhu. To ovšem prakticky znamená, že zájemcům doslova připlatí daňoví poplatníci. Je to vlastně fér?
  • Co týden dal? Lidé mohou sledovat hospodaření státu
    Ministerstvo financí spustilo koncem dubna na adrese http://monitor.statnipokladna.cz základní verzi specializovaného informačního portálu MONITOR. Portál slouží pro zveřejňování dat z Integrovaného informačního systému Státní pokladny pro odbornou i laickou veřejnost. Ve své první verzi obsahuje především data z Centrálního systému účetních informací státu. Jedná se o rozpočtové a účetní informace ze všech úrovní státní správy a samosprávy.
  • Co týden dal? Hospodaření státu pod dohledem občanů
    Data o průběžném hospodaření státu bude moci veřejnost na internetu získat od 30. dubna. Zveřejňování informací o hospodaření státu vychází ze zavedeného systému Státní pokladny. Ten od ledna propojil státní organizace, nyní jsou v systému data od 17.500 účetních jednotek. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Spořicí účty jsou vhodné pro odkládání peněz na platbu daně
    Někteří podnikatelé mohou s blížícím se termínem pro podání daňového přiznání řešit problém nedostatku peněz na uhrazení daně z příjmu. Tyká se především těch, kteří neplatí zálohou daň v průběhu celého roku. Nepříjemnosti však mohou předejít, pokud si každý měsíc odloží 15 % rozdílu z příjmů a výdajů u podnikání.
  • Kypr: krátkozraká opatření, dlouhodobé následky
    Na zahraniční pomoci závislý Kypr čelí platební neschopnosti a kolapsu svého bankovního systému. Přestože je tato malá země nyní v centru pozornosti představitelů eurozóny, současný napjatý stav ohledně budoucnosti Kypru není žádným novým tématem, ale spíše vyhrocením dlouhodobého kyperského problému. V dnešním článku se podíváme na faktory, které, obrazně řečeno, sráží Kypr na kolena.
  • Čeká nás další rozšiřování eurozóny?
    Eurozóna se možná v příštím roce rozroste o další členskou zemi, a to Lotyšsko. Jak jsou na tom s přípravami a plněním podmínek pro přijetí eura ostatní nečlenské země eurozóny? Můžeme v budoucnosti očekávat výraznější rozšíření eurozóny nebo se bude jednat spíše o ojedinělé případy? Na tyto otázky se nyní pokusíme odpovědět.
  • Co týden dal? 200 miliónů lidí bez práce
    Počet nezaměstnaných se v letošním roce podle ILO dále zvýší na rekordních více než 200 milionů lidí. Mohou za to přetrvávající dopady globální ekonomické krize. U našich sousedů na Slovensku nezaměstnanost loni v prosinci vzrostla na 14,44 procenta, což je nejhorší výsledek za posledních 8 let.
  • Kdo se nejvíce podílí na financování EU?
    V Evropské unii se blíží období licitování o víceletém finančním rámci na období let 2014 – 2020. V jeho mezích se pak budou pohybovat jednotlivé roční rozpočty. V době úsporných opatření se tak jedná o velmi ožehavé téma. V tomto článku se podíváme na to, jaká je pozice jednotlivých zemí z hlediska jejich příspěvků do společného rozpočtu EU, a to se zaměřením na Českou republiku.
  • Změna strategie: Řeky a Španěly je třeba i chválit
    Periferní evropské země se potácí v hluboké krizi, přichází jedno úsporné opatření za druhým, ale to všechno je stále málo. Věřitelé drží dlužníky pod krkem, ale těm už začíná docházet dech. To si začínají uvědomovat i světoví státníci a proto začínají z jejich úst pomalu ale jistě přicházet slova chvály, podpory a porozumění.
  • Co týden dal? Až dvě miliardy na opravy bytových domů
    Až dvě miliardy korun ročně by mohl Státní fond rozvoje bydlení rozdat na opravy bytových domů. Ještě do konce letošního roku se možná dočkáme programu s názvem Panel 13+, který bude poskytovat nízkoúročené úvěry na modernizaci bytových domů. Na začátku bude mít program k dispozici 210 milionů korun, od roku 2014 by stát mohl na tento účel dávat ročně až dvě miliardy korun.
  • Příběh země, která vyzrála na dluhy
    Řada zemí eurozóny hledá způsob, jak zastavit prohlubující se zadlužování. Najdou se ale země, jejichž hospodářství je ve velmi dobré kondici. Příkladem je Estonsko, které se může chlubit šestiprocentním podílem státního dluhu k HDP, osmiprocentním růstem ekonomiky a přebytkovým státním rozpočtem.
  • Co čeká českou ekonomiku?
    Česká národní banka opět uvolnila měnové podmínky v naší ekonomice. Vláda naopak pokračuje v tažení za nižším schodkem státního rozpočtu. Jak reaguje česká ekonomika na protichůdnost fiskální a monetární politiky? Čeká nás růst nebo prohloubení recese a strašák jménem deflace?
  • Reforma důchodů přesměruje z rozpočtu do roku 2015 asi 45 mld. Kč
    Spuštění důchodové reformy a s tím spojené přesměrování peněz části lidí do nově zaváděného druhého pilíře důchodového systému sníží příjmy státního rozpočtu v letech 2013 až 2015 o zhruba 45 miliard korun. Vyplývá to z odhadů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí. Není to ovšem neočekávané snížení příjmů, střednědobý výhled státního rozpočtu s tím počítá.
  • Důchody – ještě horší dluhy, než jsme doufali
    Základní problém není jen v tom, že roční schodek tzv. důchodového účtu již bude letos atakovat sumu 40 miliard korun (loni 30 miliard). Zřejmě i dále poroste, byť snad nižší rychlostí.
  • Jak funguje důchodový systém?
    V Česku prozatím funguje plně průběžný důchodový systém. V tomto systému lidé v produktivním věku (pracující) financují penze spoluobčanů v důchodovém věku. Z hrubé mzdy totiž odvádějí důchodové pojištění. Za rok 2011 však skončil důchodový systém ve schodku 40 miliard korun.
  • Co bude s důchody
    Hledání úspor ve státním rozpočtu je a bude velmi bolestivé. V reakci na výhled prohlubujícího se deficitu se objevila na výdajové straně i úprava valorizace penzí, dokonce až „dočasné zmrazení penzí na dva až tři roky“.
  • Dyba: I senioři by se měli finančně vzdělávat
    Má smysl investovat do finančního vzdělávání, když jsou finanční produkty tak složité? O této problematice jsme hovořili s profesorem Karlem Dybou, velvyslancem při OECD. 
  • Evropa stále roste
  • Stalo se na burze?
    Pražská burza nenásledovala raketový růst na amerických trzích. I nadále trvá neochota investorů výrazněji měnit svoje portfólia.
  • Stavební výroba rostla ve všech typech výstavby
    Celková stavební výroba v dubnu 2002 meziročně vzrostla reálně o 5,2 %, po vyloučení   vlivu   počtu   pracovních  dní  ( v dubnu  2002  o  1 pracovní  den  více ) o 3,8 %.
  • Zahraniční trhy v týdnu od 13.5. do 17.5.2002
    Každé pondělí v poledne najdete ve zpravodajství sekce Kapitálový trh kompletní analýzu zahraničních kapitálových trhů a událostí z minulého týdne, zpracovanou analytiky renomovaného obchodníka Atlantik FT, a.s.
  • Domácí trhy a události v týdnu od 13.5. do 19.5.2002
    Zprávy, ekonomický vývoj, trh peněžní, dluhopisový, akciový, devizový a základní makronomické údaje. Všechny důležité domácí informace uplynulého týdne Vám pravidelně každé pondělí přinášíme na našich stránkách ve spolupráci s firmou Conseq Finance.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.