Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

 

Téma pro ČNB

Související zprávy


  • Jak se vám zvýší splátka hypotéky při refinancování?

    Úrokové sazby v poslední době vzrostly nejvíce u hypoték, kde poměr výše úvěru k hodnotě zástavy (LTV) přesahuje 80 %. Může za to omezení ze strany České národní banky (ČNB). Končí-li vám v současnosti 3letá nebo 5letá fixace, budete však aktuálně stále refixovat nebo refinancovat s výhodnější sazbou. Postupně se ale situace otočí, protože fixace budou končit klientům, kteří mají sazbu fixovanou v době nejnižších úroků. O kolik se vám pak může zvýšit splátka? A jak se změnilo refinancování díky nové legislativě?

  • 2 měsíce po sobě bankám klesají objemy hypoték. Proč?

    Od roku 2015 průměrná výše úvěru rostla mezi jednotlivými roky řádově o desítky tisíc korun a byla jedním z hlavních motorů růstu celkové produkce hypotečních úvěrů. V červenci se tento růst zastavil a objemy hypoték již podruhé za sebou meziročně klesly. V uplynulých 2,5 letech neobvyklá situace. Jaký je důvod a co se bude dít dál?

  • Ceny nemovitostí rostou a hovoří se i o realitní bublině. Je na čase prodat investiční byt?

    Ceny nemovitostí rostou, což mnoho lidí inspirovalo v předchozích letech k nákupu nemovitosti jako investice. V Praze například jsou ceny nemovitostí vyšší o 45 % oproti roku 2010. Je ale otázkou, jestli to náhodou není jen bublina. A nevyplatilo by se právě teď nemovitost drženou jako investici prodat?

  • Zvýší ČNB své sazby? A co to udělá se sazbami hypoték?

    Bankovní radu ČNB čeká hlasování o úrokových sazbách a podle některých analytiků by již dnes ve čtvrtek mohlo dojít k rozhodnutí o jejich navýšení. Jak by se tato změna promítla v sazbách hypoték a mají vůbec sazby ČNB sílu ovlivnit výši úrokových sazeb hypoték?

  • ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?

    ČNB rozšířila svá doporučení ohledně poskytování hypoték. Kromě hodnoty nemovitosti bude nyní ještě více záležet na tom, jaké mají žadatelé příjmy a jak velké jsou jejich splátky ostatních půjček a úvěrů. Je ČNB na naše banky a žadatele o hypotéky přísná? Jak jsou na tom lidé a banky v zahraničí?

  • Jak velkou část příjmů dávají Češi na splátku hypotéky?

    Navzdory růstu příjmů českých domácností, vlastnické bydlení je pro Čechy stále méně dostupné a zdražuje.

  • 80% hypotéky se stávají nedostatkovým zbožím a zdražují

    Limity LTV, které bankám nastavila ČNB, zdaleka neodpovídají poptávce. Zájem o úvěry, kterými klienti mohou uhradit více než 80 % ceny nemovitosti vysoce převyšuje stanovenou kvótu a tyto úvěry se začínají stávat nedostatkovým zbožím. A tomu bohužel odpovídá i jejich cena.

  • Intervence podpořily exportéry na úkor ostatních. Jejich konec přinese levnější zboží i dovolenou

    Česká národní banka (ČNB) na počátku dubna ukončila režim devizových intervencí, kterými oslabovala korunu kvůli riziku deflace. Jak se ukončení kurzového závazku projeví v našich peněženkách? Komu toto opatření pomohlo a komu nikoliv? Podle některých odborníků se na zisky exportérů složili všichni ostatní.

  • 13 faktů, které vám řeknou vše o intervencích ČNB

    V dubnu Česká národní banka ukončila po téměř 4 letech intervenční režim české koruny. Pojďme si shrnout vše, co bychom si měli o intervencích za slabou korunu pamatovat.

  • Byl kurzový závazek brzdou investic do produktivity?

    Ukončení kurzovního závazku proběhlo tak klidně, že o horské dráze při pohybech kurzu o pár desetníků hovořili jen opravdoví zoufalci. Použít hyperbolu, která by se hodila na to, co předvedl v roce 2015 po nečekaném uvolnění kurzu výkyvu švýcarský frank (zhodnocení přes 40 %), na českou korunu, která se hnula včera maximálně o 1,7 %, je skoro legrační.

  • 5 tipů, jak se zorientovat v nabídce půjček. Co přinesl nový zákon?

    V oblasti spotřebitelských úvěrů se lze setkat s nepřeberným množstvím různých produktů a běžný člověk se v nabídce často ztrácí. Nová legislativa má ambici pročistit trh především od nepoctivých poskytovatelů a zprostředkovatelů a jejich neprůhledných produktů či nekalých praktik. Od letošního března již mnohé firmy nesmějí půjčky nabízet, protože nevyhověly náročným kritériím pro získání licence. Přinášíme 5 tipů, na co si dát pozor, když si chcete půjčit.

  • Pomohly intervence předejít deflaci a za jakou cenu?

    Česká národní banka (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 začít používat kurz koruny jako další nástroj měnové politiky. V tento den koruna nečekaně oslabila proti euru o 4,85 procenta, když se v průběhu jedné hodiny skokově hnula z hodnoty 25,75 na 27,00 za euro. Kurzu české koruny proti euru trvalo přibližně rok a půl, než se pevně usadil na intervenční hladině 27,00.

  • Polovina exportérů očekává měsíc po konci intervencí kurz 26 Kč

    Téměř polovina vývozních firem (46 pct) předpokládá, že kurz koruny se měsíc po ukončení intervencí České národní banky bude pohybovat v rozmezí od 26 do 26,50 Kč za euro. Nejvíc exportérů očekává konec kurzového závazku ve čtvrtek 13. dubna, poté co statistici zveřejní v pondělí údaj o inflaci za březen. Ukázal to průzkum Asociace exportérů. Zájem vývozců o zajištění proti neočekávanému pohybu kurzu koruny se letos prudce zvýšil.

  • Ekonomický růst v ČR: 2,8 % letos a jak to bude dál?

    Česká republika v minulém roce rostla zhruba o 2,3 %. Jak dlouho nám ještě takový ekonomický růst vydrží? Předpovědi jsou optimistické, tento rok by měl být ekonomický růst ještě o kousek vyšší. Pokud ovšem česká ekonomika nenarazí na některý ze svých limitů.

  • ČNB může intervence ukončit dříve než v polovině roku, uvedl Zeman

    Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. Při návštěvě Olomouckého kraje to dnes řekl prezident Miloš Zeman, který patří k odpůrcům devizových intervencí a v závěru minulého týdne o nich jednal s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem.

  • Pozor na firmy, které neoprávněně přijímají vklady od veřejnosti

    Česká národní banka dnes znovu upozornila na aktivity novozélandské společnosti Savings Fund Limited a zároveň na aktivity společnosti Salia Group. Činnost obou firem podle centrální banky vykazuje znaky neoprávněného přijímání vkladů od veřejnosti, neoprávněného poskytování platebních služeb a neoprávněného shromažďování peněz od veřejnosti. Společnosti nemají povolení k poskytování finančních služeb v ČR, upozornila ČNB.

  • Hypotéky zdražují, úroky vkladů jsou stále nízké. Hrozí nám záporné sazby?

    Úrokové sazby v posledních letech stabilně klesaly. Klientům bank přinesl takový vývoj extrémně levné hypotéky i velmi příznivé sazby spotřebitelských úvěrů. Na druhé straně však i takřka mizivé výnosy z vkladů. Jaký vývoj můžeme očekávat letos? A může nastat situace, že úroky budou záporné? Negativní sazby může centrální banka zavést v souvislosti s ukončováním devizových intervencí. Jaký by to mělo dopad na klienty bank?

  • ČNB tahá za brzdu. Omezením hypoték zchladí realitní trh

    Od začátku dubna začnou platit doporučení České národní banky, která opět zpřísňují poskytování hypotečních úvěrů. Pro řadu žadatelů se půjčka na bydlení stane nedosažitelnou.

  • Inflace vzrostla na 2,2 %. Přestane ČNB oslabovat korunu?

    Lednová inflace překonala očekávání analytiků i odhady České národní banky, takže může znamenat rychlejší ukončení kurzového závazku centrální banky v průběhu letošního druhého čtvrtletí. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Meziroční inflace v lednu zrychlila růst na 2,2 procenta z prosincových dvou procent. ČNB podmiňovala ukončení režimu kurzového závazku inflací stabilně poblíž dvouprocentního cíle.

  • Neplatné papírové padesátikoruny je možné vyměnit do konce března

    Papírové padesátikoruny, jejichž platnost skončila k 1. dubnu 2011, je možné vyměnit na pobočkách České národní banky (ČNB) už jen do konce letošního března. Mezi lidmi přitom bylo podle statistik ČNB ke konci loňského roku ještě 11,6 milionu papírových padesátikorun za 581 milionů korun.

  • Vláda chce dát ČNB větší pravomoc pro řízení hypotečního trhu

    Vláda projednávala návrh zákona o ČNB. Z pohledu hypotečních bank a zprostředkovatelů hraje klíčovou roli ujednání o možnosti regulace maximální výše úvěru prostřednictvím 3 hlavních ukazatelů. Které to jsou a jaký dopad budou mít tato opatření na trh s úvěry na bydlení?

  • Čeho všeho se dočkáme v roce 2017?

    Evropská unie a Česká republika je v současné době ve fázi ekonomického růstu. Nezaměstnanost klesá, HDP roste a všeobecně se máme poslední tři roky pořád lépe. V roce 2017 nás ale čeká určitě spousta změn, které tohle všechno můžou změnit. Co všechno se může pokazit v roce 2017?

  • Inflace podle analytiků již nebrání konci intervencí ČNB

    Prosincová data o inflaci podle analytiků potvrdily, že v letošním roce už nebude inflace překážkou pro ukončení režimu devizových intervencí České národní banky. Mohly by tak podle nich skončit kolem druhého čtvrtletí. Inflace podle ekonomů kvůli regulovaným cenám v lednu ještě mírně klesne, ale po zbytek roku by se měla držet kolem dvou procent.

  • Jaký bude rok 2017 v úvěrech na bydlení? Sazby porostou

    Stavební spořitelny v listopadu poskytly úvěry za rekordních 6 miliard korun. Objem v listopadu poskytnutých hypoték dosáhl závratných 29,7 miliardy korun. V celkovém ročním účtování suma sjednaných úvěrů vystoupá nad 220 miliard korun a celkově banky a spořitelny rozpůjčují za letošek na bydlení více než 270 miliard korun. Co nás čeká příští rok?

  • 1,5% inflace: K růstu cen přispěla EET, konec intervencí je na dohled

    K překvapivému nárůstu listopadové inflace na 1,5 procenta podle analytiků oslovených ČTK přispěla částečně i příprava restaurací na elektronickou evidenci tržeb (EET), když zdražily své služby. Údaje navíc podle ekonomů naznačují, že inflace může dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) dosáhnout již v prvních měsících roku 2017. Díky tomu by centrální banka nemusela prodlužovat režim devizových intervencí a mohla jej ukončit již v průběhu příštího roku.

  • Hypotéky zdražují. Proč?

    Minulé pondělí rozhodla o navýšení hypotečních sazeb Komerční banka. U 3, 5 a 10letých fixací vzrostly sazby o 0,5 p.b. Tento týden zdražení hypoték oznámila Hypoteční banka a o zvýšení sazeb k 1. prosinci dle zjišťování ČTK uvažují i další banky. Jaké jsou příčiny aktuálního růstu sazeb hypoték?

  • MF očekává v roce 2018 přebytek veřejných financí

    Ministerstvo financí očekává, že veřejné finance se dostanou do přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018. Další rok by měl přebytek stoupnout na 0,5 procenta HDP. Pro letošní a příští rok odhaduje úřad deficit veřejných financí na 0,2 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněného Fiskálního výhledu.

  • Banky budou sdílet informace o kybernetických útocích, uvádí novela

    Banky a Česká národní banky by měly sdílet informace o internetových útocích a incidentech a o přijatých opatřeních, jak takovým útokům zabránit. Počítá s tím novela zákona o bankách, kterou poslalo ministerstvo financí k připomínkám.

  • Záložna Creditas dostala od ČNB bankovní licenci

    Největší tuzemská záložna Creditas obdržela od České národní banky bankovní licenci. Od ledna 2017 se tak český bankovní trh rozšíří o další instituci zaměřenou na retailové i firemní zákazníky. ČTK to dnes sdělil předseda představenstva Creditasu Vladimír Hořejší. Udělení licence následně ČTK potvrdil mluvčí ČNB Marek Zeman s tím, že je "před nimi ještě dlouhý proces přeměny."

  • ERB bank není schopna dostát svým závazkům

    ČNB oznámila, že ERB bank není schopna dostát svým závazkům. Do sedmi dnů musí Garanční systém finančního trhu začít s výplatou náhrad vkladů klientům. Banka s ruským kapitálem ERB bank se zaměřuje hlavně na financování českého exportu do Ruska, ale poskytuje i běžné bankovní služby. V ČR má pobočky v Praze a v Karlových Varech.

  • Pojišťovny Wüstenrot zanikají, smlouvy přecházejí na Allianz

    Pojišťovací část finanční skupiny Wüstenrot v ČR zaniká. K dnešnímu dni fúzuje s Allianz pojišťovnou, která byla od ledna majitelem jejích akcií. Všechny smlouvy klientů Wüstenrot pojišťovny a Wüstenrot životní pojišťovny zůstávají platné a v nezměněné podobě přecházejí na Allianz. Nového pojistitele tak bude mít 209.000 klientů.

  • 1,89 %: Hypotéky na novém rekordu

    Průměrná úroková sazba hypoték se v Česku v květnu dle Fincentrum Hypoindexu dále propadla na dosavadní minimum 1,89 procenta. V dubnu činila 1,94 procenta. Banky nyní lákají na delší fixace, aby si klienty lépe udržely, neboť hypotéky bude možné zanedlouho snáze splatit. Také nebude možné poskytovat 100% hypotéky, protože poptávka po bytech začíná převyšovat nabídku.

  • Hypotéky opět v hledáčku ČNB. Některým typům úvěrů zvoní hrana

    Česká národní banka plánuje zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték. Mimo povolený rámec budou hypotéky poskytované na celou hodnotu zajištěné nemovitosti – tzv. 100% hypotéky. Nová opatření se týkají také refinancování a úvěrů na pořízení nemovitosti k dalšímu pronájmu. Jaké budou dopady těchto opatření?

  • Předčasné splacení úvěru nemá být trestáno, praví nový zákon

    Sněmovna schválila zákon, který posílí pozici spotřebitelů na finančním trhu a zpřehlední úvěrový trh. Pokud jej schválí Senát, spotřebitelé budou moci splatit dluhy z úvěrů i hypoték vesměs kdykoliv, omezí se také sankce za pozdní splátky. Zákon vychází z myšlenky, že předčasné splacení úvěru nemá být trestáno. Zpřísnění podmínek by mohlo eliminovat řadu společností s cílem nepůjčovat, ale spíše lichvařit.

  • Konec intervencí ČNB pravděpodobně nastane v polovině roku 2017

    Bankovní rada České národní banky vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Dosud rada hovořilo o tom, že jako pravděpodobný termín vidí "blíže polovině roku 2017". Navíc samotná nová prognóza centrální banky nyní počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.

  • Co týden dal: Při testech emisí podváděl jen Volkswagen

    Německý úřad pro motorová vozidla KBA dokončil testování naftových aut a dospěl k závěru, že při testech emisí podváděl jen Volkswagen. Česko je pro zahraniční investory po čtyřech letech opět nejatraktivnější zemí mezi 16 zeměmi střední a východní Evropy. Deficit veřejných financí loni klesl na 0,42 % HDP z 1,95 % v roce 2014 a je tak na historickém minimu. Díky intervencím ČNB se za poslední dva roky zvýšil český export o 400 až 450 miliard korun. Stát přichází kvůli daňovým rájům až o desítky miliard korun ročně. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • ČNB čeká více práce s obranou slabé koruny, může i prodloužit intervence

    Rozhodnutí Evropské centrální banky vytáhnout na oživení ekonomiky těžší kalibr nenechalo v klidu bankovní radu ČNB.

  • Tranzit do Ruska. ČNB monitoruje každého, kdo má finanční vazby na Kreml

    Obraz ruského kapitálu v Česku není vůbec pěkný. „Vyvádějí se vysoké objemy finančních prostředků ze zahraničních společností, velmi často s ruskými vlastníky, kdy Česká republika měla sloužit jako tranzitní země pro převody do dalších, bezpečných destinací, jako je například Kypr,“ zaznělo v loňské výroční zprávě Finančního analytického útvaru (FAÚ).

  • Co týden dal: Mzdy rostly na konci roku 2015 nejrychleji od roku 2009

    Vláda schválila poskytování půjček na bydlení pro lidi do 36 let pečující o dítě do šesti let. Mzdy rostly nejrychleji od roku 2009. Založení společnosti s ručením omezením bude levnější. Zástupci OPEC se sejdou kvůli zmrazení produkce ropy. To a mnohem více naleznete v pravidelném týdenním přehledu.

  • Euro za patnáct. Drsné praktiky pražských směnáren pokračují

    Takhle mě ještě nikdo neokradl, rozčiluje se turistka před směnárnou Chequepoint v pražské Kaprově ulici. V ruce drží účet s datem 15. února 2016, na kterém stojí, že za jedno euro jí obchodník vyplatil jen patnáct českých korun. Ten den vycházel kurz České národní banky (ČNB) na sedmadvacet korun a například ve vedlejší směnárně mohla dotyčná vyměnit svých 15 euro za 24,90 koruny za kus.

  • ČNB uvažuje o záporných sazbách. Co by to udělalo s již tak extrémně levnými hypotékami?

    Po vyjádřeních viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka a dnes i Jiřího Rusnoka se v Česku opět dostaly do hry záporné úrokové sazby. Je tento scénář reálný a co by znamenaly záporné úrokové sazby pro trh hypoték?

  • Jiří Diepolt: Úroky u vkladů neporostou, spíše ještě klesnou

    U bankovních depozitních produktů je v současnosti úročení ve výši od několika desetin procenta až po jedno či dvě procenta u termínovaných vkladů. V letošním roce budou úroky spíše stagnovat či dokonce mírně klesat, uvádí v rozhovoru pro Finance.cz Jiří Diepolt, místropředseda představenstva ANO spořitelního družstva.

  • Co týden dal: ČNB rozhodla o pokračování devizových intervencí

    Bankovní rada ČNB odsunula možný konec devizových intervencí do první poloviny roku 2017. Ceny pohonných hmot v dále klesaly. O registrační značku na přání požádalo během prvního měsíce přes 2500 lidí. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské Unie loni dál rostla. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • „Slavný“ pojišťovák Štork inkasoval miliony, novela ale provize neřeší

    Česku za loňské neschválení novely zákona o pojišťovnictví hrozí sankce z Bruselu. Vláda se proto zítra k novele vrátí, návrh ale neobsahuje regulaci provizí pojišťovacích zprostředkovatelů, tedy bod, který vyvolal vážné spory v koalici. Přitom k omezování odměn jsou pádné důvody, například nechvalně proslulý makléř Lukáš Štork inkasoval desítky milionů korun a kvůli nekalým praktikám ho ČNB v minulosti potrestala šestimilionovu pokutou.

  • Co týden dal? Složená daňová kvóta by měla v budoucnu mírně stoupnout

    Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla v příštích třech letech mírně stoupnout, růst by měly i daňové příjmy rozpočtu. Daňová kvóta by měla stoupnout na 33,1 procenta příští rok a na 33,2 procenta v letech 2017 a 2018.

  • Co týden dal? Řetězce zneužívají velkou vyjednávací sílu

    Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim mnohdy podřídí i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Vyplývá to z anonymního průzkumu nevládní organizace Ekumenická akademie mezi 30 dodavateli potravin.

  • Co týden dal? Povinné ručení zdraží o 5 %

    Zatímco v loni povinné ručení podražilo zhruba o desetinu, letos se očekává další růst o 5 %. Důvodem jsou podle pojišťoven vyšší náklady v důsledku změn v občanském zákoníku. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Co týden dal? Podle Singera způsobilo oslabení koruny silnější růst ekonomiky

    Díky oslabení koruny loni tuzemské hospodářství vzrostlo o dvě procenta a průměrná inflace byla 0,3 procenta, uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Pokud by podle něj ČNB nepřistoupila k intervenci, vzrostla by česká ekonomika v roce 2014 pouze o 0,4 procenta a inflace by byla zhruba mínus dvě procenta.

  • ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, potvrdila kurzový závazek

    Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %.

  • Co týden dal? Česká ekonomika letos poroste o 2,5 %

    Česká ekonomika podle podzimní prognózy Evropské komise letos poroste o 2,5 %, zatímco celá Evropská unie poroste jen o 1,3 % a eurozóna o 0,8 %. Výrazné hospodářské zpomalení zaznamená v letošním roce Ruská federace - poroste o 0,3 %. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Odnětí licence WPB Capital nabylo právní moci

    Družstevní záložna WPB Capital nesměla na základě předběžného opatření ČNB již od loňského května přijímat nové vklady a poskytovat nové úvěry. Česká národní banka zamítla rozklad Spořitelního družstva WPB Capital proti odejmutí povolení působit jako družstevní záložna. Odnětí licence kampeličce tím nabylo právní moci. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Hledáte důvod pro oslabení EUR/USD?

    Pro ty, kteří hledají důvod pro posílení USD vůči EUR, se kromě srovnání výnosů státních dluhopisů těchto dvou ekonomických celků momentálně nabízí i komparace odlišných rétorik jejich centrálních bank.

  • S intervencí ČNB nesouhlasí 43 % firem

    S odstupem několika měsíců lze podrobněji zhodnotit vliv loňské listopadové intervence na ekonomické prostředí v České republice. Jak vnímají zásah ČNB a jeho dopady zkušení odborníci z řad finančních ředitelů a top managementu?

  • Čekají Japonsko další monetární stimuly?

    Japonská centrální banka (BOJ) je momentálně nejaktivnější centrální bankou z vyspělých ekonomik, co se týče tisknutí peněz. Aktuálně měsíčně pumpuje do své ekonomiky v absolutních číslech více než americký Fed, přičemž japonská ekonomika představuje co do velikosti jenom 1/3 té americké. Nicméně šance, že BOJ rozjede svoje tiskárny peněz ještě rychleji, se zvyšuje, a to hned z několika důvodů.

  • Co týden dal? Které banky jsou nejvstřícnější?

    Nejvstřícnější bankou na českém trhu je za loňský rok opět Fio banka. Ocenění získala potřetí v řadě. Druhé nejvyšší hodnocení získala Air Bank a třetí místo obsadila UniCredit Bank. Na dalších místech následují Komerční banka a Equa bank. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Co týden dal? Den daňové svobody bude letos stejný jako v loni

    Češi letos přestanou pracovat na stát stejný den jako loni. Takzvaný den daňové svobody připadá totiž letos podle výpočtů společnosti Patria Finance opět na 27. června. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Monetární politika – nástroj centrální banky

    Koruna nedávno razantně oslabila díky intervenci ČNB. Tento krok vyvolal poměrně rozporuplné rekace. Jaké má centrální banka důvody k takovému zásahu a jaké jsou jeho důsledky? Přečtěte si v čem monetární politika spočívá, jakých využívá nástrojů a jaké jsou obecně důsledky jejího uplatňování.

  • Co týden dal? Dluhy, dluhy a zase dluhy

    Dluhy českých domácností stouply na téměř 1,19 bilionu Kč. Zahraniční dluh Česka přesáhl ve 2. čtvrtletí dva biliony korun. Deficit veřejných financí loni dle zprávy pro EK stoupl na 4,43 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 3,2 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Máme se bát rostoucích úroků?

    Jedním z opatření, která měla pomoci rozhýbat světovou ekonomiku, bylo snížení úrokových sazeb centrálními bankami. Cílem tohoto jednání mělo být napumpování peněz do ekonomiky, a to prostřednictvím dostupných (nízkoúročených) úvěrů jak pro právnické, tak fyzické osoby. Tento cíl se nepodařilo úplně naplnit a tak centrální banky přistoupily k více neortodoxním řešením, jako je kvantitativní uvolňování apod.

  • Churning: Nekalá praktika nadměrného obchodování

    Tzv. churning, neboli nadměrné obchodování na účtu zákazníka, je nekalou praktikou na kapitálových trzích, kdy se značná část investice klienta rozplyne v poplatcích za nepřiměřené množství zbytečných transakcí na jeho účtu.Víte, jak se mu bránit?

  • Červnová inflace a spořicí účty v Česku

    Statistici nedávno zveřejnili výsledky inflace za červen 2013. Oproti květnu ceny vzrostly o 0,4 procenta. Svou roli v růstu inflace hrály zejména potraviny a nealkoholické nápoje. Například brambory zdražily o 86 % oproti květnu, což se spotřebitelským košem výrazně „zacloumalo“. Kromě brambor ale zdražilo i další jídlo. Významně stouply ceny drůbeže, mléčných výrobků i čokolády.

  • Česká ekonomika má nejhorší časy za sebou

    Ekonomická situace České republiky by se měla v příštích čtvrtletích zlepšovat. V druhé polovině letošního roku se očekává mírný hospodářský růst. Hlavními činiteli, které budou odpovědné za úspěch, budou případné nové investiční příležitosti, tvorba fixního kapitálu (za poslední tři roky se jeho objem neměnil), předpokládaný růst spotřeby (vláda oznámila, že je tvrdší úsporná politika týkající se veřejných financí u konce) a vyšší objem exportu.

  • Vřešťál: Česko se může stát novým fondovým centrem Evropy

    Evropský fondový trh je dynamickou oblastí s vysokou přidanou hodnotou, na němž se doposud Česká republika podílí pouze minimálně. Podle Rudolfa Vřešťála, řídícího partnera ASB Group a předsedy představenstva nové investiční společnosti REDSIDE, máme šanci přiblížit se fondovým centrům jako je Lucembursko, Irsko nebo Malta.

  • Kakos: Dáváme vydělat věřitelům a šanci dlužníkům

    Dlužníkům, kterým nepůjčí banka, doporučuji, aby se v žádném případě nepouštěli do dobrodružství s neznámými firmami, neplatili nikomu předem jakékoli poplatky za půjčku atd. a vyzkoušeli raději systém P2P půjček, uvedl v interview Roman Kakos, zakladatel a ředitel serveru Bankerat.cz.

  • Kadlecová: Fond pojištění vkladů není schopen sanovat krach velké banky

    Fond pojištění vkladů může přímo řešit problémy menších či středních bank. V případě krachu systémové banky, tedy jedné z těch velkých, přebírá iniciativu ČNB ve spolupráci s Ministerstvem financí, uvedla v interview pro Finance.cz výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

  • II. pilíř – co je dobré vědět, než se rozhodnete

    Televize se plní reklamou penzijních společností, billboardy nás vyzývají k odpovědnosti a myšlení na budoucnost a naši známí nám rovněž předkládají jasné pohledy na záležitosti týkající se II. pilíře. Ať už jsou názory kolem nás jakékoliv, existuje několik důležitých otázek, které bychom si měli zodpovědět, než učiníme finální rozhodnutí.

  • Česká daňová správa od ledna 2013 v novém

    Následujícím článek informuje o zásadních změnách v daňové správě, které nastanou v lednu 2013. Dochází k rozsáhlé reorganizaci české daňové správy.

  • Uzavřít hypotéku s variabilní sazbou při minimálních úrokových sazbách je risk

    Rekordně nízké hodnoty variabilních sazeb mohou lákat zájemce o hypotéku. Při volbě mezi fixní a variabilní sazbou by však nikomu neměly uniknout důležité detaily. Jedním jsou aktuální úrokové sazby, druhým pak například klauzule ve smlouvě opravňující banku k automatickému převodu na fixní sazbu.

  • Bylo by pro Česko členství v bankovní unii přínosné?

    Vytvoření fiskální unie v Evropské unii je momentálně odloženo. Evropští diplomaté zaměřili svoji pozornost na bankovní sektor a v Bruselu je teď žhavým tématem vznik bankovní unie. Z České republiky však zaznívají spíše pesimistické názory na integraci v oblasti bankovního dohledu. Jsou obavy na místě?

  • Bude prodej pojištění solidnější?

    Vláda ve středu schválila novelu zákona 38, podle níž budou muset pojišťovací zprostředkovatelé i prodejci pojistek z pojišťoven skládat odbornou zkoušku. Dlouze vyjednávaná novela tak konečně začne svou pouť legislativním procesem. V zákulisí se však hovoří o dalších změnách, které by novela mohla obsahovat, protože ani tyto podmínky nebudou dostatečné k „pročištění“ trhu.

  • Fiskální útes v USA: Černá labuť na obzoru?

    Teorie Černé labuti se zabývá překvapivými a nečekanými jevy velkého významu, které mají sílu změnit chod dějin. Překročení fiskálního útesu v USA by zatřáslo globální ekonomikou, světovými finančními trhy a snížení životní úrovně by hrozilo milionům lidí po celém světě.

  • Od ideologie k ekonomii, anebo naopak?

    Kudy kam? Východsko z recese/krize/zadlužení zoufale hledají nejen v ODS. Ve Spojených státech volí prezidenta účast hispánců, afroameričaanů a žen. Přijde-li jich dost, socialismus bude pokračovat až na fiskální útes. Daně půjdou vzhůru a ekonomika opět zbrzdí, možná až velmi silně.

  • Kampelička nebo banka? Proč dnes využít služeb družstevní záložny

    Význam družstevních záložen jako alternativ k běžným bankám roste. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi klasickou bankou a kampeličkou? A proč již dnes není třeba se bát podobných skandálů, jako byla známá kauza krachu kampeliček na počátku 90. let?

  • Svatošová: Počet stížností na nekalé praktiky finančních poradců setrvale roste

    Nekalou praktikou je např. neúplné a nepřesné poskytování informací k nabízenému produktu a používání zavádějících pojmů - třeba tvrzení, že investiční životní pojištění je spoření nebo prezentace budoucích výnosů, uvedla v rozhovoru Markéta Svatošová z odboru ochrany spotřebitele u České národní banky.

Články Studentskéfinance.cz

Zobrazit další články