Které země EU splňují Maastrichtská kritéria?

08.06.2018 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Splnění Maastrichtských kritérií je nutnou podmínkou pro vstup do Evropské měnové unie. I přes nepopularitu v ČR je euro v rámci EU nadále oblíbené a k jeho zavedení volají i čeští podnikatelé. Které země Evropy by splňovaly podmínky zavedení eura? A jaké vůbec tyto podmínky jsou?

Euro - pro jedny symbol společné Evropy, pro jiné symbol násilného spojování neslučitelných ekonomik, potažmo národů. Mnozí předpovídají euru pád do hlubin zapomnění a předpovídají mu brzký pád. Dodejme, ale že to už mnoho ekonomů předpovídalo při jeho zavedení v roce 1999. Od té doby společná evropská měna přečkala těžká období a i nadále se eurozóna rozšiřuje. Země, které by rády přijaly euro a vstoupily do Evropské hospodářské a měnové unie, musí ovšem splnit Maastrichtská kritéria:

Drolí se projekt s názvem euro?

Vlajka EU

Zdroj: Pixabay

Cenová stabilita v EU

První podmínkou je dlouhodobě udržitelná cenová stabilita dané země, která se stanovuje na základě referenční hodnoty. Jako referenční hodnota se bere průměr 3 členských států s nejlepšími hodnotami inflace, která je zvýšená o 1,5 procentního bodu. Aktuálně tedy toto kritérium má hodnotu 1,9 %.

Inflace ve členských státech v dubnu 2018
(červeně zvýrazněny státy nesplňující dané kritérium)

Název státu Inflace v dubnu 2018 Euro
Belgie 1,8 % Ano
Bulharsko 1,4 % Ne
Česká republika 2,2 % Ne
Dánsko 0,9 % Ne
Německo 1,5 % Ano
Estonsko 3,6 % Ano
Irsko 0,2 % Ano
Řecko 0,7 % Ano
Španělsko 1,5 % Ano
Francie 1,2 % Ano
Chorvatsko 1,3 % Ne
Itálie 1,1 % Ano
Kypr 0,0 % Ano
Lotyšsko 2,5 % Ano
Litva 3,6 % Ano
Lucembursko 1,7 % Ano
Maďarsko 2,2 % Ne
Malta 1,3 % Ano
Nizozemsko 1,2 % Ano
Rakousko 2,1 % Ano
Polsko 1,4 % Ne
Portugalsko 1,2 % Ano
Rumunsko 2,2 % Ne
Slovinsko 1,5 % Ano
Slovensko 1,9 % Ano
Finsko 0,7 % Ano
Švédsko 1,9 % Ne
Velká Británie 2,8* % Ne

*údaje za březen 2018

Toto kritérium nesplňuje v březnu tohoto roku celkem 8 zemí. Dodejme ale, že inflace je v poslední době v EU okrajový problém, kdy v minulosti spíše hrozil opačný problém - deflace. Nejvyšší růst cenové hladiny zažily Estonsko s Litvou a to 3,7 %, což z pohledu rychle rostoucích ekonomik, jako jsou tyto dvě baltské země, není důvod ke znepokojení. Česká republika se pohybuje kolem cílové inflace, kterou stanovuje ČNB.

Zdroj: Eurostat

Stabilita devizového kurzu

Stabilitou devizového kurzu se rozumí navázání domácí měny na euro a její držení ve stanoveném fluktuačním pásmu (+/- 15 %) a to alespoň dva roky před vstupem do měnové unie. Jak na tom byly země, které neplatí eurem, v roce 2017?

Fluktuace měn kolem eura v roce 2017
(červeně zvýrazněny státy nesplňující dané kritérium)

Země Změna kurzu k euru v % Název měny
Bulharsko 0,0 % Bulharský lev
Chorvatsko 0,9 % Chorvatská kuna
Česká republika 2,6 % Česká koruna
Dánsko 0,1 % Dánská koruna
Maďarsko 0,7 % Maďarský forint
Polsko 2,4 % Polský zloty
Rumunsko -1,7 % Rumunské leu
Švédsko -1,8 % Švédská koruna
Velká Británie -7,0 % Britská libra

Tuto podmínku by splnily všechny země EU, které ještě nemají zavedené euro. Nutno ovšem říct, podmínkou pro přijetí euro je zapojení do oficiálního systému evropských kurzů ERMII (European Exchange Rate Mechanism II). Ze států, které dosud nepřijaly euro, je členem ERMII zatím pouze Dánsko. Takže i kdyby všechny státy zatím neplatící eurem splňovaly všechna Maastrichtská kritéria, tak euro stejně přijmout zatím nemůžou a musí počkat minimálně dva roky, kdy musí být členem ERMII.

Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb

Dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability. Jako referenční země byly zvoleny Kypr, Finsko a Irsko a úroková sazba byla stanovena na 3,2 %.

Přehled úrokových měr v dubnu 2018
(červeně zvýrazněny státy nesplňující dané kritérium)

Název státu Úroková míra v dubnu 2018 Euro
Belgie 0,81 % Ano
Bulharsko 1,02 % Ne
Česká republika 1,74 % Ne
Dánsko 0,55 % Ne
Německo 0,48 % Ano
Estonsko - Ano
Irsko 0,94 % Ano
Řecko 4,04 % Ano
Španělsko 1,21 % Ano
Francie 0,78 % Ano
Chorvatsko 2,12 % Ne
Itálie 1,77 % Ano
Kypr 2,12 % Ano
Lotyšsko 0,80 % Ano
Litva 0,31 % Ano
Lucembursko 0,62 % Ano
Maďarsko 2,47 % Ne
Malta 1,24 % Ano
Nizozemsko 0,69 % Ano
Rakousko 0,76 % Ano
Polsko 3,06 % Ne
Portugalsko 1,66 % Ano
Rumunsko 4,46 % Ne
Slovinsko 0,89 % Ano
Slovensko 0,75 % Ano
Finsko 0,69 % Ano
Švédsko 0,71 % Ne
Velká Británie 1,44 % Ne

Zdroj: Eurostat

Toto kritérium nesplnilo pouze Řecko a Rumunsko.

Výše veřejného dluhu nesmí překročit 60 % HDP

Nejproblémovější kritérium je to, že veřejný dluh vztažený k HDP nesmí překročit 60 %. Tuto podmínku by aktuálně z evropské osmadvacítky nesplňovalo patnáct států, tedy více než polovina. Rostoucí HDP evropských států alespoň pomáhá se některým k této hranici přiblížit. Nejhorší pozici má Řecko, kterému se příliš nedaří razantně snižovat veřejný dluh a nadále si drží status nejzadluženějšího státu EU.

Výše veřejných dluhů k HDP v roce 2017
(červeně zvýrazněny státy nesplňující dané kritérium)

Název státu Veřejný dluh k HDP v roce 2017 Euro
Belgie 103,1 % Ano
Bulharsko 25,4 % Ne
Česká republika 34,6 % Ne
Dánsko 36,4 % Ne
Německo 64,1 % Ano
Estonsko 9,0 % Ano
Irsko 68,0 % Ano
Řecko 178,6 % Ano
Španělsko 98,3 % Ano
Francie 97,0 % Ano
Chorvatsko 78,0 % Ne
Itálie 131,8 % Ano
Kypr 97,5 % Ano
Lotyšsko 40,1 % Ano
Litva 39,7 % Ano
Lucembursko 23,0 % Ano
Maďarsko 73,6 % Ne
Malta 50,8 % Ano
Nizozemsko 56,7 % Ano
Rakousko 78,4 % Ano
Polsko 50,6 % Ne
Portugalsko 125,7 % Ano
Rumunsko 35,0 % Ne
Slovinsko 73,6 % Ano
Slovensko 50,9 % Ano
Finsko 61,4 % Ano
Švédsko 40,6 % Ne
Velká Británie 87,7 % Ne

Zdroj: Eurostat

Na druhou stranu dodejme, že některým zemím se podařilo za posledních 10 let signifikantně snížit svůj veřejný dluh. Takže, když se chce, tak to (v některých případech opravdu) jde. Nestačí pouze hloupě škrtat, ale změny musí být opravdu strukturální. Země bývalého východního bloku drží svůj veřejný dluh na uzdě a problémy s výší svého dluhu mohou mít Chorvatsko, Maďarsko a Slovinsko.

Deficit veřejného rozpočtu nesmí překročit 3 % HDP

Posledním kritériem je nepřekročení schodku veřejného rozpočtu hranici 3 % HDP. Tuto podmínku splnilo 27 členských států z 28, protože ekonomika utěšeně šlape a 15 zemí dokonce snížilo svůj dluh k HDP.

Deficity veřejných rozpočtů v roce 2017
(červeně zvýrazněny státy nesplňující dané kritérium)

Název státu Deficit veřejného rozpočtu v 2017 Euro
Belgie -1,0 % Ano
Bulharsko 0,9 % Ne
Česká republika 1,6 % Ne
Dánsko 1,0 % Ne
Německo 1,3 % Ano
Estonsko -0,3 % Ano
Irsko -0,3 % Ano
Řecko 0,8 % Ano
Španělsko -3,1 % Ano
Francie -2,6 % Ano
Chorvatsko 0,8 % Ne
Itálie -2,3 % Ano
Kypr 1,8 % Ano
Lotyšsko -0,5 % Ano
Litva 0,5 % Ano
Lucembursko 1,5 % Ano
Maďarsko -2,0 % Ne
Malta 3,9 % Ano
Nizozemsko 1,1 % Ano
Rakousko -0,7 % Ano
Polsko -1,7 % Ne
Portugalsko -3,0 % Ano
Rumunsko -2,9 % Ne
Slovinsko 0,0 % Ano
Slovensko -1,0 % Ano
Finsko -0,6 % Ano
Švédsko 1,3 % Ne
Velká Británie -1,9 % Ne

Zdroj: Eurostat

Jediná Malta toto kritérium nesplnila, což při dobře šlapající ekonomice není příliš dobrá vizitka.

Česká republika a euro

Česká republika patří k nejskeptičtějším státům EU, co se týče eura a EU. Jeho zavedení v ČR podporuje pouze pětina spoluobčanů. Přitom mnoho podnikatelů volá po jeho zavedení, protože naše napojení na Německo je enormní. A navíc jako proexportní ekonomika se skvěle hodíme pro zařazení do eurozóny. Nicméně další ekonomická krize může znamenat otřes pro společnou evropskou měnu, protože Řecku, Itálii a dalším zadluženým zemím se příliš nedaří jejich veřejné dluhy krotit...

Autor článku

Michal Bureš

Michal Bureš

Šéfredaktor Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 3 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU