Štítek monetární politika

Monetární politika je nástrojem a součástí hospodářské politiky. Nejčastěji monetární politiku provádí centrální banka (u nás ČNB) a měla by být nezávislá od fiskální politiky vlády. Jedná se o souhrn opatření, nařízení a zásad, které mají prosazovat měnové cíle dané země. Mezi hlavní cíle monetární politiky je hlídání a ovlivňování míry inflace, stability domácí měny a jejího měnového kurzu. Finance.cz se pravidelně referují o krocích ČNB a nástroji a typy monetární politiky.

Související obsah

Související štítky

Související zprávy

  • Komentář: Je česká pravice na levačku?
    Český pravicový volič to musí mít v posledních letech těžké. ODS už měla tolik kauz a kmotrů, že by z toho mohl vzniknout seriál (chvílemi by se mohlo jednat o sitcom - viz nahrávky premiéra a jeho asistentky). Jaké jsou vyhlídky pravice? A jak si pravicové strany vedly v minulých volbách?
  • Jak si zažádat o státní hypotéku ve 3 krocích
    Od 15. srpna máte možnost zažádat si novou státní půjčku na bydlení, a to až do 2 milionů korun. Co musíte splnit, abyste na ni získali nárok?
  • Komentář: ČSSD - spící Růženka, či ďáblovo osidlo?
    Žádná rostlina neroste stále do nebe a rovněž ani ČSSD, obzvláště s tak prohnilými kořeny plnými dluhů, korupčních skandálů a lidí s pochybnou pověstí. Co ohrožuje ČSSD? A potopí se v příštích volbách pod 5% hranici? 
  • Komentář: Václav Klaus mladší - angry bird ODS
    Václav Klaus mladší - pro jedny udatný pravicový bijec, který do EU buší hlava nehlava, vedle kterého vypadá Petr Mach jako uštěkaný pes Jonatán. Pro jiné je zase důvodem, proč se stále držet "mrtvé" TOPky a nefrnknout pod křídla ODS. Jaké jeho výroky mohou tomuto "angry bird" ODS srazit hřebínek? Pojďte s námi šlápnout Václavovi Klausovi mladšímu na kuří oko.
  • Které země EU splňují Maastrichtská kritéria?
    Splnění Maastrichtských kritérií je nutnou podmínkou pro vstup do Evropské měnové unie. I přes nepopularitu v ČR je euro v rámci EU nadále oblíbené a k jeho zavedení volají i čeští podnikatelé. Které země Evropy by splňovaly podmínky zavedení eura? A jaké vůbec tyto podmínky jsou?
  • Co řekne příští týden ECB na silné euro?
    Euro se poprvé za 2 a půl roku dostalo nad úroveň 1,20 proti americkému dolaru a užívá si nečinnosti Evropské centrální banky, která zatím slovně neintervenovala proti silné měně. Nákup jednotné evropské měny podporuje i vyšší volatilita na finančních trzích, s tím jak roste geopolitické napětí kolem Severní Koreje a investoři hledají bezpečné přístavy.
  • Bilance centrálních bank se začínají rozcházet opačnými směry
    Japonská, americká a evropská. Tři centrální banky světové ekonomiky, které dosud táhly za jeden provaz. Jejich měnová politika se ale začíná lišit tak, jak postupně opouští programy kvantitativního uvolňování.
  • Intervence podpořily exportéry na úkor ostatních. Jejich konec přinese levnější zboží i dovolenou
    Česká národní banka (ČNB) na počátku dubna ukončila režim devizových intervencí, kterými oslabovala korunu kvůli riziku deflace. Jak se ukončení kurzového závazku projeví v našich peněženkách? Komu toto opatření pomohlo a komu nikoliv? Podle některých odborníků se na zisky exportérů složili všichni ostatní.
  • Pomohly intervence předejít deflaci a za jakou cenu?
    Česká národní banka (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 začít používat kurz koruny jako další nástroj měnové politiky. V tento den koruna nečekaně oslabila proti euru o 4,85 procenta, když se v průběhu jedné hodiny skokově hnula z hodnoty 25,75 na 27,00 za euro. Kurzu české koruny proti euru trvalo přibližně rok a půl, než se pevně usadil na intervenční hladině 27,00.
  • Polovina exportérů očekává měsíc po konci intervencí kurz 26 Kč
    Téměř polovina vývozních firem (46 pct) předpokládá, že kurz koruny se měsíc po ukončení intervencí České národní banky bude pohybovat v rozmezí od 26 do 26,50 Kč za euro. Nejvíc exportérů očekává konec kurzového závazku ve čtvrtek 13. dubna, poté co statistici zveřejní v pondělí údaj o inflaci za březen. Ukázal to průzkum Asociace exportérů. Zájem vývozců o zajištění proti neočekávanému pohybu kurzu koruny se letos prudce zvýšil.
  • Všechno má svou cenu - věci, služby i peníze
    Vše má svou hodnotu, i když mnohdy zcela malou a zanedbatelnou. Co jí vlastně určuje, od čeho se odvíjí a na čem je závislá? Faktorů je víc.
  • ČNB může intervence ukončit dříve než v polovině roku, uvedl Zeman
    Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. Při návštěvě Olomouckého kraje to dnes řekl prezident Miloš Zeman, který patří k odpůrcům devizových intervencí a v závěru minulého týdne o nich jednal s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem.
  • Inflace podle analytiků již nebrání konci intervencí ČNB
    Prosincová data o inflaci podle analytiků potvrdily, že v letošním roce už nebude inflace překážkou pro ukončení režimu devizových intervencí České národní banky. Mohly by tak podle nich skončit kolem druhého čtvrtletí. Inflace podle ekonomů kvůli regulovaným cenám v lednu ještě mírně klesne, ale po zbytek roku by se měla držet kolem dvou procent.
  • Konec intervencí ČNB pravděpodobně nastane v polovině roku 2017
    Bankovní rada České národní banky vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Dosud rada hovořilo o tom, že jako pravděpodobný termín vidí "blíže polovině roku 2017". Navíc samotná nová prognóza centrální banky nyní počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.
  • ČNB uvažuje o záporných sazbách. Co by to udělalo s již tak extrémně levnými hypotékami?
    Po vyjádřeních viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka a dnes i Jiřího Rusnoka se v Česku opět dostaly do hry záporné úrokové sazby. Je tento scénář reálný a co by znamenaly záporné úrokové sazby pro trh hypoték?
  • Růst úrokových sazeb v USA se blíží
    Americká centrální banka se bezesporu výrazně zasloužila o zmírnění negativních dopadů finanční krize z let 2007 až 2008. Fed rychle reagoval rozvolněním monetární politiky prostřednictvím snížení úrokových sazeb na naprosté minimum spolu se spuštěním bezprecedentního a velmi kontroverzního programu kvantitativního uvolňování.
  • Co týden dal? Zpomalení Číny způsobí pokles cen komodit i akciových trhů
    Mezinárodní měnový fond předpokládá silnější důsledky zpomalení růstu čínské ekonomiky, než se původně očekávalo. Zpomalení Číny se podle MMF projeví poklesem cen komodit i na akciových trzích. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, potvrdila kurzový závazek
    Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %.
  • Kvantitativní uvolňování podle ECB
    Evropská centrální banka (ECB) minulý čtvrtek (4. 9. 2014) oznámila nový program týkající se kvantitativního uvolňování.
  • HDP Japonska propadl nejvíce od zemětřesení v roce 2011
    HDP Japonska se propadlo v druhém čtvrtletí o 1,7 %, USA si v tom samém období polepšily o 4%.
  • Vývoj ceny zlata od roku 1971 až 2014
    V dnešním článku se zaměříme na historický vývoj cen žlutého kovu od roku 1971 až po současnost, a to konkrétně ve třech fázích. Dále se pokusíme nastínit možné scénáře vývoje, které se opírají jak o reálná data, tak i o názory předních osobností ze světa komoditních kovů.
  • Čína chystá svojí verzi kvantitativního uvolňování
    Čínská centrální banka podle reportu China Securities Journal zkoumá možnosti, jak uvolnit monetární politiku a současně zabránit dalšímu nafukování bubliny na trhu nemovitostí.
  • Co přinese Draghiho intervence?
    Evropská centrální banka svou nedávnou intervencí vyšla vstříc všem, kteří již delší dobu volali po razantním zákroku proti posilujícímu euru a hrozbě pádu do deflační pasti. Draghi a jeho kolegové z rady guvernérů jednohlasně odsouhlasili hned několik zajímavých nástrojů s potenciálním dopadem na finanční trhy a také na reálnou ekonomiku.
  • Čekají Japonsko další monetární stimuly?
    Japonská centrální banka (BOJ) je momentálně nejaktivnější centrální bankou z vyspělých ekonomik, co se týče tisknutí peněz. Aktuálně měsíčně pumpuje do své ekonomiky v absolutních číslech více než americký Fed, přičemž japonská ekonomika představuje co do velikosti jenom 1/3 té americké. Nicméně šance, že BOJ rozjede svoje tiskárny peněz ještě rychleji, se zvyšuje, a to hned z několika důvodů.
  • Co týden dal? ČNB ponechá režim devizových intervencí po celý letošek
    Nejnovější data z tuzemské ekonomiky svědčí o tom, že Česká národní banka (ČNB) ponechá režim devizových intervencí minimálně po celý letošní rok. OECD ve svém nejnovějším hospodářském výhledu ČR naznačuje, že centrální banka by mohla upustit od devizových intervencí dříve, než je horizont měnové politiky, tedy šest čtvrtletí.
  • Ministerstvo pro místní rozvoj: Čerpání fondů? Nic nepovíme!
    KOMENTÁŘ: Jedna z funkcí Ministerstva pro místní rozvoj je poskytování informací o pokroku v čerpání finančních prostředků z fondů EU. Proto také ministerstvo vydávalo pravidelné měsíční monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, což byl veřejnosti snadno dostupný informační zdroj. V loňském roce však bylo rozhodnuto, že od ledna 2014 bude pravidelná zpráva vycházet pouze čtvrtletně.
  • Monetární politika – nástroj centrální banky
    Koruna nedávno razantně oslabila díky intervenci ČNB. Tento krok vyvolal poměrně rozporuplné rekace. Jaké má centrální banka důvody k takovému zásahu a jaké jsou jeho důsledky? Přečtěte si v čem monetární politika spočívá, jakých využívá nástrojů a jaké jsou obecně důsledky jejího uplatňování.
  • Další souboj o zvýšení amerického dluhového stropu klepe na dveře
    Jestliže jeden hřeb podzimní politické sezóny v podání voleb v Německu máme za sebou, tak další se nám pomalu ale jistě blíží. Nemáme teď na mysli české volby, které budou jistě také důležité, ale další politickou přetahovanou ve Washingtonu ohledně posunutí limitu pro veřejný dluh.
  • Nové pořádky nesou riziko
    Dříve byly nejčastěji používaným nástrojem monetární politiky intervence ve prospěch měny a úrokové sazby. O nástrojích jako je kvantitativní uvolňování se ani neuvažovalo. Každá změna úrokových sazeb měla vliv na finanční trhy. A dnes?
  • Euro versus libra, kdo tento souboj vyhraje?
    Souboj dvou hlavních evropských měn eura a libry představuje jeden z nejsledovanějších párů na měnovém trhu označován symbolem EUR/GBP. Britská libra byla historicky vždy o něco silnější, než její kolega z eurozóny, čemuž odpovídá i dlouhodobý trend z měsíčního grafu níže, v němž se měnový pár EUR/GBP již několik let obchoduje pod klesající trendovou linií. Za zamyšlení nyní stojí, zda tomu tak bude napořád? O tom mohou rozhodnout centrální banky jednotlivých zemí.
  • Česká ekonomika má nejhorší časy za sebou
    Ekonomická situace České republiky by se měla v příštích čtvrtletích zlepšovat. V druhé polovině letošního roku se očekává mírný hospodářský růst. Hlavními činiteli, které budou odpovědné za úspěch, budou případné nové investiční příležitosti, tvorba fixního kapitálu (za poslední tři roky se jeho objem neměnil), předpokládaný růst spotřeby (vláda oznámila, že je tvrdší úsporná politika týkající se veřejných financí u konce) a vyšší objem exportu.
  • Japonsko je kousek od návratu k jaderné energii
    Japonská rozvolněná monetární politika a silně oslabená domácí měna pravděpodobně za sebou táhnou nečekaný vedlejší efekt, který donutí zemi vycházejícího slunce znovu sáhnout po jaderné energii.
  • Pět důvodů proč akcie nadále porostou
    Světové akciové trhy vykročily do nového roku pravou nohou. Index MSCI World vzrostl o 6,8 procent a několik trhů je na nejvyšších úrovních od začátku finanční krize. Možná, že vás napadá, že trhy málokdy stabilně rostou o pět a více procent, a že korekce je za dveřmi.
  • Investoři jsou již léta v šoku
    Situace u nás není od té „světové“ nijak výrazně odlišná. I naši drobní investoři se ještě nevzpamatovali z šoku, který je postihl v rámci finančí krize. Od září roku 2008 z fondů stáhli bezmála 100 miliard korun, z toho víc než polovinu hned do konce roku 2008.
  • Stalo se na burze?
    Pražská burza tažená propadem akcií Komerční banky opět oslabila. Většina investorů stále čeká jak dopadne sestavení nové vlády.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.