Štítek centrální banka

Centrální banka je základní bankou státu. Zaštiťuje především měnovou politiku, operuje s měnou státu a kontroluje obchodní banky. Dále jim také stanovuje jasná pravidla a podmínky, poskytuje úvěry a uděluje licence.

Související obsah

Související štítky

Související slova ve slovníku

Související zprávy

  • Do jaké maximální výše jsou pojištěné vaše bankovní vklady?
    Zajímali jste se někdy o to, do jaké výše jsou vaše peníze uložené v bance pojištěné? Kolik je vhodné mít maximálně na účtu peněz? Na jakou částku máte nárok, pokud vaše banka zkrachuje?
  • Kolik jednotlivé banky odvedly na dividendách?
    Vláda se chystá zdanit bankám zisky a zabránit tak odtoku dividend. Ovšem o kolik miliard se jedná? Kolik jednotlivé banky odvedly na dividendách?
  • Jaké jsou kódy bank v ČR?
    Podívejte se na přehled bankovních kódů jednotlivých bankovních institucí a spořitelen, abyste věděli, na účet které banky své peníze posíláte.
  • Bankovní převod do zahraničí: co se vyplatí znát?
    Elektronické převody peněz mezi bankami dnes provádí už asi každý. Je samozřejmě možné posílat finance nejen do tuzemských bank, ale také za hranice.
  • Nejste si jisti, kdo je vaším věřitelem? Plnit dluh lze i složením do soudní úschovy.
    Váš věřitel zemřel a vy nevíte, komu máte splácet dluh? Pokud si nejste jistí, podívejte se s námi na možnost náhradního plnění.
  • Jak dlouho trvá, než se převedou peníze z banky do banky?
    Elektronické převody peněz mezi bankami jsou dnes samozřejmostí a nejspíše si bez nich již neodkážeme tok našich financí představit. Je asi jasné proč – nepotřebujeme hotovost.
  • Co řekne příští týden ECB na silné euro?
    Euro se poprvé za 2 a půl roku dostalo nad úroveň 1,20 proti americkému dolaru a užívá si nečinnosti Evropské centrální banky, která zatím slovně neintervenovala proti silné měně. Nákup jednotné evropské měny podporuje i vyšší volatilita na finančních trzích, s tím jak roste geopolitické napětí kolem Severní Koreje a investoři hledají bezpečné přístavy.
  • Bilance centrálních bank se začínají rozcházet opačnými směry
    Japonská, americká a evropská. Tři centrální banky světové ekonomiky, které dosud táhly za jeden provaz. Jejich měnová politika se ale začíná lišit tak, jak postupně opouští programy kvantitativního uvolňování.
  • Zvýší ČNB své sazby? A co to udělá se sazbami hypoték?
    Bankovní radu ČNB čeká hlasování o úrokových sazbách a podle některých analytiků by již dnes ve čtvrtek mohlo dojít k rozhodnutí o jejich navýšení. Jak by se tato změna promítla v sazbách hypoték a mají vůbec sazby ČNB sílu ovlivnit výši úrokových sazeb hypoték?
  • Potřebuje Fed skutečně snižovat svoji bilanci?
    Americká centrální banka (Fed) se chystá snižovat objem své bilance, která v průběhu finanční krize narostla o 3 bilióny dolarů na celkovou sumu 4,5 biliónu dolarů.
  • Za půl roku končí Yellenová v čele Fedu, jak si vedla?
    Americká centrální banka (Fed) jako jediná centrální banka rozvinutých zemí míří svojí měnovou politikou na dva cíle, a to trh práce a cenovou hladinu. Zatímco situace na trhu práce se za působení Janet Yellenové v křesle šéfky Fedu signifikantně zlepšila, druhý cíl inflace zůstává nedosažitelný.
  • Všechno má svou cenu - věci, služby i peníze
    Vše má svou hodnotu, i když mnohdy zcela malou a zanedbatelnou. Co jí vlastně určuje, od čeho se odvíjí a na čem je závislá? Faktorů je víc.
  • Co je to Carry Trade a oživí inflace zájem o tyto obchody?
    Finanční krize, kterou spustil pád investiční banky Lehman Brothers se rozšířila jako smrtelná nákaza do celého světa. Primárně postihla kapitálové trhy a jejich hlavní účastníky - banky, následně se přetavila do komplexních ekonomických systémů. Není divu, že finanční trhy po takovéto události změnily svůj charakter a už skoro nic není tak, jak bývalo. Bohatí soukromí investoři si v prostředí nulových až záporných úrokových sazeb zvykli držet hotovost a sedět na penězích. Po špatných zkušenostech z krize, kdy mnozí ztratili i kalhoty, se straní rizikových aktiv. Finanční nákaza způsobila ztrátu důvěry v bankovní systém. Hotovost držena jen tak na běžných účtech se stala pro mnohé komfortní, hlavně bezrizikovou investicí, na níž v čase deflace neprodělávali.
  • Zastaví rostoucí inflace britskou centrální banku ve snižování sazeb?
    Jenom několik dní potom, co guvernér britské centrální banky Mark Carney veřejně pravil, že bude tolerovat rychlejší růst cenové hladiny, která by mohla v nejbližších měsících překročit inflační cíl 2 procent, ve prospěch ekonomického růstu, vyskočil index spotřebitelských cen (index CPI) na britských ostrovech na 2letá maxima. Načasování Carneyho výroků ohledně inflace nebude pouhá shoda náhod. Guvernér patrně tušil, jakým směrem se bude vyvíjet cenová hladina po 18procentním propadu britské libry.
  • ERB bank není schopna dostát svým závazkům
    ČNB oznámila, že ERB bank není schopna dostát svým závazkům. Do sedmi dnů musí Garanční systém finančního trhu začít s výplatou náhrad vkladů klientům. Banka s ruským kapitálem ERB bank se zaměřuje hlavně na financování českého exportu do Ruska, ale poskytuje i běžné bankovní služby. V ČR má pobočky v Praze a v Karlových Varech.
  • Jsou záporné úrokové sazby takové drama?
    Za starých dobrých časů kvantitativního uvolňování se centrální bankéři jednotně shodli na tom, co je dobré pro ekonomický růst. Dneska už si do noty tolik nehrají. Některé centrální banky mají v úmyslu pomocí negativních úrokových sazeb odradit finanční ústavy od toho, aby si u nich ukládaly přebytečné rezervy. Věří, že prostřednictvím levných úvěrů podpoří půjčky domácnostem a podnikům a nakopnou tak hospodářský vzestup. Ten zase popostrčí inflaci zpět k cílové hodnotě 2 procenta, která je brána jako hranice cenové stability. Ale na tomto názoru se neshodnou všichni představitelé centrálních bank.
  • Postoje bankéřů Fedu. Převažují jestřábi či holubice?
    Velkým tématem posledních týdnů a měsíců je to, zda americký Fed na svém zasedání k 20. a 21. září zvýší či nezvýší úrokové sazby. Šance na přitvrzení měnové politiky rostou a klesají spolu s tím, jak celou věc komentuje ten či onen zástupce měnového výboru Fedu. V posledních dnech přitom takovýchto proslovů proběhla celá řada, což pro mnohé pozorovatele může působit velmi nepřehledně. Není tak na škodu udělat si přehled v posledních vyjádřeních, které stihli bankéři před zahájením fáze mlčenlivosti poskytnout do médií. Z těchto slov si lze vytvořit poměrně dobrý obrázek o tom, kdo bude hlasovat pro navýšení úrokových sazeb a kdo bude dál prosazovat opatrnost.
  • Fed je rozdělen, ale opatrnost dál vítězí
    Američtí centrální bankéři stále nenašli odvahu k navýšení úrokových sazeb a nic ani prozatím nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo něco v nadcházejících měsících změnit. Vyplývá to alespoň z informací z nově zveřejněného zápisu sepsaného na nedávném zasedání měnového výboru Fed. Někteří zástupci se sice již postupně začínají přiklánět k názoru, že je americká ekonomika v takovém stavu, který by navýšení úrokových sazeb ospravedlnil, nicméně jich stále ještě není dostatek a dál tak platí status quo.
  • Centrální banky hrají nebezpečnou hru
    Světové trhy během léta výrazně posílily díky příznivým krokům centrálních bank v čele s Bank of England, která zahájila nové kolo kvantitativního uvolňování s cílem absorbovat šok po výsledku referenda o brexitu. Výsledek volby nedokázal zničit důvěru v britský státní dluh a britské akcie i globální trhy si s úlevou vydechly. Na druhé straně Atlantiku se zdá, že největší světová centrální banka, americký Fed, se vzhledem k neslaným, nemastným údajům o americké ekonomice drží zpět a neplánuje další zvyšování úrokových sazeb. Pokud jde o ECB, ta hlasitě oznámila nadcházející přehodnocení své politiky na svém jednání 8. září, což zvýšilo očekávání dalšího možného uvolňování.
  • Příznivá data z trhu práce nechají Fed v klidu
    Americká ekonomika dokázala během července vygenerovat 255 tisíc nových pracovních míst, což překonalo nejen platný tržní konsensus ale i ty nejvíce optimistické odhady. Růst počtu pracovních míst byl navíc doprovozen i posílením průměrné hodinové mzdy, a to o 2,6 % y/y na 25,7 USD. Nová data tak potvrdila velmi solidní kondici amerického trhu práce, což je skvělou zprávou pro na domácí spotřebě založenou americkou ekonomiku. Téměř zapomenuty jsou již obavy, které způsobil velmi slabý report z května, dle kterého bylo v tomto měsíci vytvořeno pouze 24 tisíc nových pracovních míst, tedy nejméně od září roku 2010. Červencová data přinesla po solidních červnových číslech další důkaz o tom, že květnové ochlazení bylo pouze krátkodobého charakteru.
  • Deset zemí s největšími zlatými rezervami
    Postoj centrálních bank ke zlatu nebyl pozitivní. Ještě do roku 2010 tento drahý kov prodávaly, poté ale nastal zásadní obrat v jejich strategii a takřka po celém světě začali guvernéři zlato hromadit. Udržovat si rezervy totiž představuje určitou jistotu, banky se proto postupně staly čistými kupci – jen v loňském roce nakoupily druhou nejvyšší sumu od konce zlatého standardu.
  • Zlato opět dokazuje, že je nejlepší obrannou strategií
    Nedávno zveřejnil Mezinárodní měnový fond zprávu o předpokládaném vývoji světové ekonomiky na letošní a příští rok. A vývoj se nejeví nijak dobře. Zatímco začátkem ledna byly odhady globálního růstu pro rok 2016 na 3,4 %, nová prognóza se pohybuje kolem 3,2 %, což je nárůst oproti loňsku jen o 0,1 %. Fond zároveň upozornil, že období velmi pomalého růstu je již příliš dlouhé a světová ekonomika je vystavena mnoha defektům.
  • Spoření do zlata se nevyplatí. Prověřeno 100 lety historie
    100 let historie ukazuje, že spoření do zlata může vyjít draho. Hodnota zlata často nepřekoná inflaci a dokonce ani nominální hodnotu peněz.
  • Mění se postoj centrálních bank ke zlatu?
    Za posledních třináct let došlo k výrazné proměně trendu na trhu se zlatem. Jedním z důvodů byly i nastupující obavy západních bank. Před zhroucením amerického bankovního systému v roce 2008 byly roční čisté zásoby fyzického zlata zanedbatelné. Současná situace je ale jiná a přístup centrálních bank ke zlatu se zcela obrátil.
  • Draghi znovu vyrazí do boje s deflací
    Nejvýznamnějším tématem, které se nyní probírá na akciových ale i devizových trzích, je blížící se zasedání Rady guvernérů ECB. Zástupci nejvýznamnější centrální banky v Evropě se sejdou již tento čtvrtek, přičemž veřejnost se nové nastavení úrovně úrokových sazeb dozví klasicky v 13:45.
  • Růst úrokových sazeb v USA se blíží
    Americká centrální banka se bezesporu výrazně zasloužila o zmírnění negativních dopadů finanční krize z let 2007 až 2008. Fed rychle reagoval rozvolněním monetární politiky prostřednictvím snížení úrokových sazeb na naprosté minimum spolu se spuštěním bezprecedentního a velmi kontroverzního programu kvantitativního uvolňování.
  • Co týden dal? Skandál Volkswagenu může být největší hrozbou pro ekonomiku Německa
    Skandál s manipulací s emisemi u naftových vozů Volkswagenu šokoval podnikatelské a politické prostředí v Německu. Analytici upozorňují, že aféra by se mohla stát největší hrozbou pro ekonomiku Německa, větší než řecká krize.
  • Doktor Zkáza: Nejnebezpečnější jsou centrální banky
    Papírové peníze ztratí hodnotu, tvrdí švýcarský investor trvale žijící v Thajsku a vydavatel newsletteru Gloom, Boom & Doom Report Marc Faber. Muž s přezdívkou doktor Zkáza je znám pro své chmurné názory na budoucnost světové ekonomiky a trhů. „Kolaps současného systému je nevyhnutelný, ke krachu svět přivedou centrální banky,“ tvrdí muž, který se stal světovou investorskou celebritou.
  • Peníze míří z eurozóny ven
    Investoři otočili kormidlem o 180° a kapitál namířili z Evropy ven. Hlavní trend je v současnosti z eura do dolaru a dalších zemí „bezpečných“ měn, jako jsou Dánsko nebo Švýcarsko. Společná evropská měna klesla za uplynulých dvanáct měsíců proti americkému dolaru o 20 %. Euro se díky tomuto poklesu dotklo 12letého minima proti USD a zároveň se přiblížilo na dostřel parity.
  • Kdy bude yuan rezervní měnou a čínské banky součástí LBMA?
    Čína je zase o krok blíže k získání zvláštního postavení na měnovém trhu a nejen na něm. Čína se snaží o začlenění yuanu do systému rezervních měn Mezinárodního měnového fondu, a tím by se yuan zařadil po bok amerického dolaru, eura, jenu a britské libry. Na nedělním fóru prezentoval guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan připravenost yuanu na začlenění měny do mezinárodních rezerv. A jaká je reakce ze strany MMF?
  • Kde jsou peníze ze záchranného balíčku pro Řecko
    Nový řecký ministr financí Janis Varufakis o víkendu pro německý týdeník Der Spiegel uvedl, že finanční zdroje ze záchranných balíčků primárně pomohly zahraničním bankám a ne řecké ekonomice. Podle jeho slov až 90 procent financí ze záchranného programu do země nikdy nedorazilo a zmizelo v „černé díře“ německých a francouzských bank. Pravil, že Němci by si měli uvědomit, že svými půjčkami nepomáhali Řecku, ale bankám.
  • Co chystá Evropská centrální banka?
    Ekonomika v eurozóně se již čtvrtým rokem potácí mezi recesí a anemickým růstem, který v žádném z posledních 14 kvartálů nebyl vyšší než 0,3 % q/q. Neuspokojivý ekonomický vývoj se podepisuje i na trhu práce, přičemž nezaměstnanost vzrostla z předkrizových 7,2 % až na současných 11,5 %.
  • Co týden dal? Česko je 42. ekonomicky nejsvobodnější zemí
    Česká republika je 42. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze sledovaných 152 států světa. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného žebříčku Economic Freedom of the World Index kanadského institutu Fraser. V předchozím žebříčku se Česko umístilo na 52. pozici. Nejsvobodnější zemí světa je podle žebříčku tradičně Hongkong, naopak nejméně svobodná je Venezuela.
  • Čekají Japonsko další monetární stimuly?
    Japonská centrální banka (BOJ) je momentálně nejaktivnější centrální bankou z vyspělých ekonomik, co se týče tisknutí peněz. Aktuálně měsíčně pumpuje do své ekonomiky v absolutních číslech více než americký Fed, přičemž japonská ekonomika představuje co do velikosti jenom 1/3 té americké. Nicméně šance, že BOJ rozjede svoje tiskárny peněz ještě rychleji, se zvyšuje, a to hned z několika důvodů.
  • Maďarská centrální banka snížila úrokovou sazbu po 19. v řadě
    Maďarská centrální banka (MNB) snížila tento týden základní úrokovou sazbu o 15 bazických bodů z 2,85 na 2,70 procenta. Zajímavějším faktem ale je, že banka přistoupila k tomuto kroku již po 19. v řadě, přičemž v létě 2012 byly ještě sazby na úrovni 7 procent.
  • Finanční trhy v zajetí Fedu
    V úterý skončilo první letošní zasedání měnového výboru Fed. Investoři přitom sledovali blížící se výstup z tohoto mítinku bankéřů s určitými obavami, což se projevovalo výprodeji na akciových trzích takřka po celém světě. Proč taková pozornost?
  • Tauber: Jednotné pojištění musí jít ruku v ruce s jednotným dohledem
    Jednotnou regulaci prosazuje Evropská komise v řadě oblastí. Pro oblast bankovnictví je klíčová bankovní unie. Vedle toho má stát evropský stabilizační mechanismus, který má být nástrojem pro přímou rekapitalizaci bank, uvedl Josef Tauber, předseda správní rady Fondu pojištění vkladů.
  • Evropská unie versus Maďarsko
    Dlouhodobě napjaté vztahy mezi vládou maďarského premiéra Viktora Orbána a Evropskou unií se opět o něco více vyostřily. Ke kritice Orbána ze strany Evropské komise se nyní přidal i Evropský parlament. Jaká opatření maďarské vlády znepokojují evropské instituce a jak na tuto kritiku reaguje Maďarsko?
  • Euro versus libra, kdo tento souboj vyhraje?
    Souboj dvou hlavních evropských měn eura a libry představuje jeden z nejsledovanějších párů na měnovém trhu označován symbolem EUR/GBP. Britská libra byla historicky vždy o něco silnější, než její kolega z eurozóny, čemuž odpovídá i dlouhodobý trend z měsíčního grafu níže, v němž se měnový pár EUR/GBP již několik let obchoduje pod klesající trendovou linií. Za zamyšlení nyní stojí, zda tomu tak bude napořád? O tom mohou rozhodnout centrální banky jednotlivých zemí.
  • Červnová inflace a spořicí účty v Česku
    Statistici nedávno zveřejnili výsledky inflace za červen 2013. Oproti květnu ceny vzrostly o 0,4 procenta. Svou roli v růstu inflace hrály zejména potraviny a nealkoholické nápoje. Například brambory zdražily o 86 % oproti květnu, což se spotřebitelským košem výrazně „zacloumalo“. Kromě brambor ale zdražilo i další jídlo. Významně stouply ceny drůbeže, mléčných výrobků i čokolády.
  • Bankovní unie: o krok blíže
    Členské země Evropské unie udělaly další krok kupředu směrem k bankovní unii. Na uplynulém summitu Evropské unie byla právě bankovní unie jedním z hlavních projednávaných témat.
  • ECB toho mnoho měnit nebude, trhy si počkají na zítřejší payrolls
    Portugalská vládní krize a vojenský puč v Egyptě na sebe strhly sice krátkodobě pozornost globálních trhů, avšak ta se pozvolna opět přesouvá k nejvyspělejším ekonomikám.
  • Fed stále ještě nemá důvod měnit směr měnové politiky
    Americká centrální banka tento čtvrtek zveřejní zápis ze zasedání měnového výboru centrální banky, které se konalo 1. května. Tento výstup může být pro kapitálové trhy důležitější než dříve. Podle vyjádření některých členů Fedu se totiž začínají čím dál častěji objevovat názory, že centrální banka začne postupně utlumovat program na odkup aktiv QE3.
  • Japonsko je kousek od návratu k jaderné energii
    Japonská rozvolněná monetární politika a silně oslabená domácí měna pravděpodobně za sebou táhnou nečekaný vedlejší efekt, který donutí zemi vycházejícího slunce znovu sáhnout po jaderné energii.
  • HOMO pracant
    Ekonomická kondice většiny členských zemí Evropské unie není dlouhodobě, řečeno velmi eufemisticky, příliš dobrá. Naopak životní úroveň jejich obyvatel je (ještě pořád) do té míry solidní, že jsou dnes tyto země prakticky vyloučeny ze soutěže o zahraniční investice. PÁTEČNÍ GLOSA
  • Kypr: krátkozraká opatření, dlouhodobé následky
    Na zahraniční pomoci závislý Kypr čelí platební neschopnosti a kolapsu svého bankovního systému. Přestože je tato malá země nyní v centru pozornosti představitelů eurozóny, současný napjatý stav ohledně budoucnosti Kypru není žádným novým tématem, ale spíše vyhrocením dlouhodobého kyperského problému. V dnešním článku se podíváme na faktory, které, obrazně řečeno, sráží Kypr na kolena.
  • Finanční ústava je závazkem rozpočtové odpovědnosti
    V minulém článku jsme se věnovali problematice fiskálního paktu EU a jeho případných důsledků pro naši republiku. Podepsat tento dokument zatím česká vláda odmítla, mezitím však připravila vlastní návrh finanční ústavy pro Českou republiku. Co je podstatou finanční ústavy a liší se vůbec od fiskálního paktu EU? Je vůbec potřebné mít oba tyto dokumenty?
  • Centrální banky si lámou hlavu s měnovými kurzy
    Máme před sebou týden centrálních bank - česká (ČNB), polská (NBP) a evropská (ECB). Vše startuje zítra ostře sledovaným zasedáním ČNB.
  • Bylo by pro Česko členství v bankovní unii přínosné?
    Vytvoření fiskální unie v Evropské unii je momentálně odloženo. Evropští diplomaté zaměřili svoji pozornost na bankovní sektor a v Bruselu je teď žhavým tématem vznik bankovní unie. Z České republiky však zaznívají spíše pesimistické názory na integraci v oblasti bankovního dohledu. Jsou obavy na místě?
  • Bankovní unie v eurozóně: posun vpřed nebo jen další nárůst regulace?
    Neustálé tendence k prohlubování integrace v Evropské unii se nyní přetavily v plán na vytvoření bankovní unie. Vydaly se evropské země konečně tím správným směrem a bankovní unie zabezpečí stabilitu finančního sektoru v EU, potažmo eurozóně?
  • Začalo druhé kolo investiční soutěže. Jaké události nás čekají?
    V neděli večer 4. listopadu se začátkem týdenní obchodní seance odstartovala první investiční soutěž na reálných účtech v České republice. První výsledky ukazují, že soutěžící přistupují k investování zodpovědně a hlavně opatrně. Podaří se hráčům zopakovat úspěchy z prvního kola soutěže?
  • Když už jsme teď všichni na jedné lodi, mohli bychom popojet?
    Klíčovou událostí ve třetím a čtvrtém kvartálu bude totální selhání politiky centrálních bank, které se snažily o vylepšení průzkumů veřejného mínění, vývoje pracovních míst i úrokových sazeb. Seznamte se s důvody, které selhání dokládají.
  • Austrálie hledá nová odbytiště cukru
    Australští producenti cukru se spojují a společně hledají nové trhy, na kterých by mohli prodat svou úrodu.
  • Větší zásoby zemního plynu
    Po včerejším oznámení o větších než očekávaných zásobách zemního plynu, poklesl kurz při obchodování v New Yorku o téměř 4%.
  • Pšenice na čtyřletém maximu
    Futures pšenice se včera dostal na čtyřleté maximu. Obchodníci začali spekulovat o tom, že vedra ve Spojených státech a na západě Kanady zničí mladou výsadbu.
  • Boom leasingu v ČR!
    Dozvíte se, že ojetá auta na leasing jsou "in", posvítíme si na statistiky komoditního zaměření leasingu a závěrem si něco řekneme o ALS ČR a jejích ovečkách.
  • Denní brífink (BBG Finance)
    Americké trhy zaznamenaly největší nárůst za posledních 14 dní, trh tak reagoval na neočekávaně vysoký 6,1% růst ekonomiky.