Štítek eurozóna

Související obsah

Související štítky

Související zprávy

• Převoz vyšší hotovosti z ČR do členských států EU má podléhat povinnému hlášení
  
  Od 30. prosince 2024 začnou mít lidé mířící do jiných států EU povinnost hlásit na výzvu Celní správy hotovost, která dosahuje hodnoty 15 000 eur (cca 370 000 Kč) nebo vyšší.
• Kolik si můžete z dovolené dovézt cigaret a lahví alkoholu?
  
  Chcete si z dovolené přivézt tamější cigarety? Máte v plánu ze zahraničí dovézt přátelům doutníky a rodině nějakou tu láhev dobrého vína? Tak si přečtěte, jaké limity platí pro převoz alkoholu a tabákových výrobků ze zemí EU i mimo ně.
• Jak volit ve volbách do Evropského parlamentu?
  
  Volit do Evropského parlamentu je v Česku možné od pátečních 14:00 do 22:00 a sobotních 8:00 do 14:00. Jakým způsobem volit? Kdy budete potřebovat voličský průkaz?
• Za deset let euro v Česku? Rozhodne se jinde, říká ekonom Lubor Lacina
  
  Kdy nejdříve Česko přijme euro jako svou měnu? A plní vůbec ČR podmínky pro vstup do eurozóny? Je to pro nás výhodné? Na tyto a další otázky odpovídal profesor Lubor Lacina z Mendelovy univerzity. A mimo jiné si myslí, že o nahrazení koruny eurem se rozhodne jinde. 
• Budou občané ČR rozhodovat o přijetí eura a možnosti hlasovat korespondenčně?
  
  Hnutí ANO vyžaduje, aby o přijetí eura a uskutečnění korespondenčních voleb rozhodli sami občané v referendu. Zatím jediné referendum se konalo v roce 2003, kdy lidé hlasovali o vstupu České republiky do EU.
• Chorvatsko přešlo na euro. Co udělat s kunami?
  
  Chorvatsko je oblíbenou dovolenkovou destinací Čechů. Od letošního roku však zavedlo euro. Co dělat se zbývajícími kunami?
• Inflace ukázala odpůrcům eura, že koruna nás neochrání, říká ekonom
  
  Inflace snižuje hodnotu našich úspor i příjmu. Jak jsou na tom ostatní země ve střední Evropě? Pomohlo by v boji s inflací euro? Dokáže nás Česká národní banka s korunou ochránit před inflačními šoky?
• Jak na výměnu hotovosti nebo výběr z bankomatu na dovolené
  
  Pokud se na dovolenou teprve chystáte, určitě řešíte, jak na ní budete platit. Kde bude nejlepší vyměnit peníze a na co si dát pozor při výběru z bankomatu?
• Kdo vlastní naše obchodní řetězce?
  
  Obchodní řetězce jsou součástí téměř každého města a nové obchody se otevírají i v kdejakém zapadlém městečku. Víte, kdo je vlastní? A jaké měly minulý rok tržby a zisky?
• Ve které zemi EU se za minimální mzdu žije nejlépe?
  
  V členských zemích Evropské unie se liší nejenom hodinová minimální mzda, ale i ceny zboží a služeb. Ve kterých zemích se za minimální mzdu žije nejlépe?
• Kde na dovolené zaplatíte eurem?
  
  V České republice zatím eurem neplatíme. A bůhví, jestli vůbec někdy budeme. V 19 zemích EU ale euro mají a usnadní vám placení na dovolené. To ale není všechno, eurem můžete zaplatit i v několika dalších zemích.
• HDP ČR rostl o 2,4 %: jak jsme na tom ve srovnání se sousedy?
  
  Růst HDP České republiky podle přeběžného odhadu Českého statistického odhadu byl 2,4 % ročně. O kolik HDP vzrostlo v aktuálním kvartálu? Co táhlo růst? A jaký byl jeho vývoj?
• Francie nejzadluženějším státem EU? Ale kdeže...
  
  Který stát má nejvyšší veřejný dluh? A jak jsou na tom jejich dluhy ve vztahu k HDP? Jak si vede Česká republika a Slovensko?
• Kvíz: otestujte si, jak se vyznáte v měnách evropských států
  
  Myslíte si, že se dobře vyznáte v evropských měnách? V tom případě si pojďte udělat krátký kvíz, ve kterém můžete otestovat své znalosti.
• Na jaké předpisy se připravit před cestou autem k moři? (1)
  
  Jiný kraj, jiný mrav a platit to může i v dopravních předpisech. Plno lidí na cestu k moři volí místo letadla auto. Na silnicích pro vás vždy platí pravidla dané země. Na co si tedy dát pozor?
• Ve kterých zemích není minimální mzda ani 6 000 Kč?
  
  V letošním roce činí měsíční minimální mzda v Česku 13 350 Kč a v posledních letech hodnota minimální mzdy v Česku značně stoupla, a sice z 12 200 Kč v roce 2018 a z 11 000 Kč v roce 2017. V některých zemích EU je minimální mzda vyšší než 35 000 Kč. Kde však nedosahuje minimální mzda ani 6 000 Kč měsíčně?
• Jak velký limit je pro bezkontaktní platby v zemích EU?
  
  Platíte v zahraničí platební kartou? Podívejte se, jaké čekat v které zemi limity, abyste mohli platit bezkontaktně bez zadání PIN.
• Průměrná mzda v Česku vzrostla na 34 105 Kč a medián na 29 127 Kč
  
  Mzdy v ČR rostou a to se odráží i na průměrné mzdě. Jaká je její aktuální hodnota? Proč roste? A kolik lidí dosáhne na průměrnou mzdu? Jak jsme na tom ve srovnání s EU a našimi sousedy?
• Volby do Evropského parlamentu: kdy budou výsledky
  
  Tento víkend jdeme k volbám a budeme volit zástupce do Evropského parlamentu. Volby se konají tento víkend na území celé Evropské unie, přičemž každý z členských států má konkrétní datum jiné.
• Kdo a kolik vydělá na eurovolbách - odhad státních příspěvků na volební náklady
  
  Tento týden jdeme k volbám, tentokrát budeme volit zástupce do Evropského parlamentu. Předvolební kampaň je v plném proudu. A víte, že na tuto předvolební kampaň vybraným stranám stát přispívá i z vašich daní?
• Ve kterých zemích jsou zaměstnanci s průměrnou mzdou milionáři?
  
  Členské země OECD jsou ekonomicky velmi vyspělé, vždyť za rok 2018 činila průměrná roční hrubá mzda více než milión korun hned v 17 zemích, v Česku nedosahovala ani 400 tisíc korun. Ve kterých zemích jsou mzdy nejvyšší? Jak vysoká je průměrná mzda v Česku v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi?
• Proč mít (a proč nemít) Evropskou unii
  
  Volby do Evropského parlamentu jsou tady už za chvíli. Při té příležitosti si pojďme zopakovat, k čemu nám ta Evropská unie je vlastně dobrá a k čemu ani tak moc dobrá není.
• Eurovolby 2019: kde a jak volit, když jste se stěhovali
  
  Volby do Evropského parlamentu se blíží. Chcete jít k volbách, ale zrovna teď jste se stěhovali a měnili trvalé bydliště? Do jakého volebního obvodu tedy patříte? Co udělat, když opravdu chcete volit.
• Opravdu jíme jinou čokoládu než Němci?
  
  Rozdíly mezi potravinami mezi zeměmi střední Evropy byly prokázány u řady potravin. Některé nadnárodní společnosti berou země bývalého východního bloku jako druhořadé spotřebitele. Týká se to i čokoládových výrobků? Jsou rozdíly u Lentilek, Snickers, Milky či Kinder Bueno u nás, v Německu a dalších zemí střední Evropy?
• Novou slovenskou prezidentkou se stane Zuzana Čaputová
  
  Slovensko si v přímé volbě zvolilo za prezidentku Zuzanu Čaputovou. Jaká byla volební účast? A kdo vlastně je budoucí slovenská prezidentka?
• Nezaměstnanost: je ČR lídrem v rámci EU?
  
  Česká republika má nedostatek pracovníků a nezaměstnanost se blíží dnu. Česká nezaměstnanost patří mezi nejnižší v EU. Jaké jsou ovšem výhledy do budoucna? A ze kterých zemí putují zaměstnanci do ČR?
• Kdo dostává v ČR průměrnou mzdu?
  
  Průměrná hrubá mzda v ČR se blíží k 34 tisícům za měsíc. Jak jsme na tom v porovnání s našimi sousedy? A jaký je průměr EU? Kolik lidí bere průměrnou mzdu a jaký je medián? Jak se průměrná mzda v posledních letech vyvíjela a jaký bude její další vývoj?
• Jak a kde sledovat zásilky ze zahraničí
  
  Vánoce se už pomalu blíží a s nimi je tu i jedna (ne)oblíbená činnost, kterou je nakupování dárků. Čím dál víc pak stoupá počet lidí, kteří věci pro své blízké objednávají přes eshopy a k tomu navíc ze zahraničí. Víte ale, jak sledovat zahraniční zásilku?
• HDP ČR rostl o 2,4 %: jak jsme na tom ve srovnání se sousedy?
  
  HDP České republiky rostlo v třetím kvartálu 2018 meziročně o 2,4 %, čtvrtletně o 0,6 %. Jaký je růst HDP EU a sousedních zemích? A co omezuje český růst?
• Otestujte se: Co všechno víte o měnovém kurzu?
  
  Měnový kurz je jedna ze základních ekonomických veličin, se kterou se setkáváme často. Hlavně když jedeme na dovolenou a chceme vědět, kolik euro za kolik korun dostaneme. Víte ale o měnovém kurzu vše, co se vyplatí znát? Otestujte se.
• „Chudí“ Švýcaři by v Česku byli boháči
  
  Finanční hranice chudoby se v jednotlivých evropských zemích liší v závislosti na výši mediánu mezd. Ve vyspělých západoevropských zemích mají „chudí“ občané roční příjem vyšší než 400 000 Kč za rok. Jak vysoká je finanční hranice „chudoby“ v zemích EU?
• Nejobchodovatelnější měny světa
  
  Se kterými měnami se nejvíce obchoduje? Která měna zažívá oživení a která naopak ustupuje ze svých pozic? Jak jsou na tom euro, dolar, rubl či koruna?
• „Swexit“ je novým strašákem Evropské unie
  
  Problém, který se na první pohled nezdá být takovým strašákem, jako byla Itálie, mohou být parlamentní volby ve Švédsku. Švédsko si prochází složitým obdobím a rostoucí popularita krajně pravicové, euroskeptické a populistické strany Švédští demokraté, může ohrozit budoucnost setrvání Švédska v bloku osmadvacítky. Mohou za to především množící se problémy s migranty, kterých přijalo Švédsko nejvíce v poměru na počet obyvatel v Evropě, ale i další problémy a to ve školství, zdravotnictví, sociálních služeb, atd.
• Vyjde letos dovolená v cizině dráž, či levněji?
  
  Ti, kteří se z dovolené v zahraničí vrátili, už to vědí. Pro ty, co se na ni chystají, to je příjemná zpráva: V oblíbených zemích na dovolené ušetříme.
• Komentář: Václav Klaus mladší - angry bird ODS
  
  Václav Klaus mladší - pro jedny udatný pravicový bijec, který do EU buší hlava nehlava, vedle kterého vypadá Petr Mach jako uštěkaný pes Jonatán. Pro jiné je zase důvodem, proč se stále držet "mrtvé" TOPky a nefrnknout pod křídla ODS. Jaké jeho výroky mohou tomuto "angry bird" ODS srazit hřebínek? Pojďte s námi šlápnout Václavovi Klausovi mladšímu na kuří oko.
• 4 ekonomické fauly Miloše Zemana
  
  Miloš Zeman je často kritizován z mnoha stran a úhlů. Na druhou stranu je znám svojí prostořekostí a nevraživostí vůči novinářům, které napadal i při svém inauguračním projevu. Někdy je Miloš Zeman kritizován oprávněně, jindy jen z principu. My se podíváme na jeho 4 ekonomické fauly, které jako vystudovaný ekonom provedl.
• Které země EU splňují Maastrichtská kritéria?
  
  Splnění Maastrichtských kritérií je nutnou podmínkou pro vstup do Evropské měnové unie. I přes nepopularitu v ČR je euro v rámci EU nadále oblíbené a k jeho zavedení volají i čeští podnikatelé. Které země Evropy by splňovaly podmínky zavedení eura? A jaké vůbec tyto podmínky jsou?
• Kterým zemím EU se nejvíce snížil dluh?
  
  Snižování dluhu si vyžaduje často bolestné škrty a zvyšování daní. Většinou se nesetkává s porozuměním ze strany občanů a vláda, která zavádí úsporná opatření, často za svoji odvahu zaplatí svou hlavou. Nicméně i v Evropě najdeme země, který svůj veřejný dluh vztažený k HDP snížily velmi výrazně oproti období ekonomické krize. Některé státy mají dokonce menší veřejný dluh než před nástupem ekonomické krize. O které státy se jedná? A jak je na tom Česká republika?
• Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
  
  Už tento víkend zavítají v sousedním Německu občané k volebním urnám. Jak dopadnou německé volby, je zvědavá pomalu celá Evropa. Záleží na tom nejen podoba Německa v dalších letech, ale také osud eura.
• Průměrný Čech zvládne 58,7 litru. Kolik vypijete za rok mléka?
  
  Mléko a mléčné výrobky patří mezi tradiční lidské potraviny a "mléčné" země dotují výrobu mléka. Jsme vůbec soběstační? Která země vyprodukuje nejvíce mléka?  Kde je jeho spotřeba nejvyšší? A který mléčný výrobek má nyní "cenu zlata"?
• Co řekne příští týden ECB na silné euro?
  
  Euro se poprvé za 2 a půl roku dostalo nad úroveň 1,20 proti americkému dolaru a užívá si nečinnosti Evropské centrální banky, která zatím slovně neintervenovala proti silné měně. Nákup jednotné evropské měny podporuje i vyšší volatilita na finančních trzích, s tím jak roste geopolitické napětí kolem Severní Koreje a investoři hledají bezpečné přístavy.
• Bilance centrálních bank se začínají rozcházet opačnými směry
  
  Japonská, americká a evropská. Tři centrální banky světové ekonomiky, které dosud táhly za jeden provaz. Jejich měnová politika se ale začíná lišit tak, jak postupně opouští programy kvantitativního uvolňování.
• Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
  
  Analytici se shodují, že letos nás čeká rekordní ekonomický růst a také rekordně nízká míra nezaměstnanosti. Ta se teď v srpnu pohybuje kolem přirozené míry nezaměstnanosti.
• Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
  
  Tři slova Maria Draghiho (whatever it takes) před 5 lety změnila vývoj evropské dluhové krize.
• Jaký příjem musí čtyřčlenná rodina mít, aby nebyla „chudá“?
  
  Příjmy domácností se v členských zemích EU značně liší, proto je rozdílná i hranice „chudoby“ v eurech. V Lucembursku jsou tak některé rodiny „chudé“, přestože v Česku by patřily mezi bohaté rodiny. Jak se liší hranice „chudoby“ v zemích EU?
• Brexit dopadne hůř, než všichni čekají
  
  Referendum o brexitu, tedy o vystoupení Velké Británie z Evropské unie, proběhlo už minulý rok. A do dnešního dne vyjednavači zatím moc nepostoupili. Není se čemu divit, brexit je totiž velmi komplexní proces. Může to dopadnout happy endem?
• Každé euro zaměstnance stojí nejvíce zaměstnavatele ve Francii
  
  Zaměstnanci dostávají na účet čistou mzdou, tedy po všech daňových odvodech. Mzdové náklady zaměstnavatele v Česku na každé euro, které zaměstnanec obdrží na účet, jsou 1,76 € a ze zemí EU jsou vyšší pouze v sedmi zemích. Podívejme se na praktický výpočet.
• Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi
  
  Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl ve Světovém ekonomickém výhledu, že světová ekonomika zrychlí tempo růstu na 3,5 % a příští rok poroste ještě rychleji. Jarní prognózy MMF se tedy vyplňují, ale oproti dubnu MMF zhoršil odhady pro USA a zlepšil výhledy růstu pro země eurozóny
• Která země má nejdražší tarify ve střední Evropě? ČR nebo Polsko?
  
  Tři hlavní mobilní operátoři v České republice tvoří prakticky cenový oligopol. Tři velcí hráči působící na našem trhu rovněž působí i v dalších státech. Liší se ceníky jejich služeb u nás a v zahraničí? Kde jsou mobilní tarify nejdražší a kde nejlevnější? Kolik nám tarif ukousne z měsíční mzdy?
• Nejzadluženější státy světa
  
  Zadlužení států světa roste. V roce 2016 se celkový světový dluh odhadoval na 220 trilionů dolarů, což je více 325 % celosvětového ročního HDP. Jedná se o udržitelné číslo? A kdo jsou vlastně věřitelé?
• Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
  
  Zadlužení zemí světa roste. Celkem tvoří státní dluhy 94 % ročního HDP celého světa. Stejně roste také zadlužení domácností a firem. Jaké výše dosahuje zadlužení největších států světa? A jak jsou na tom jejich obyvatelé a firmy?
• Macron ve stopách Babiše
  
  Babiš tvrdí, že svým hnutím ANO inspiroval vítěze francouzských prezidentských voleb Macrona, se kterým se v loni v únoru setkal.
• Itálie, další Achillova pata eurozóny
  
  Po francouzských prezidentských volbách si investoři vezmou na mušku Itálii. Pokud si někdo myslí, nebo jenom tajně doufá, že evropská ekonomika je po vítězství Emanuela Macrona mimo politické nebezpečí, pak je bohužel na omylu. Zdá se, že italské problémy jsou momentálně nejslabším článkem eurozóny a finanční trhy postupně zaměří veškerou svojí pozornost na politickou scénu v Římě, kde by se měly konat parlamentní volby nejpozději v květnu příštího roku.
• Myslí to Francie a Itálie s euro exitem vážně?
  
  Marine Le Penová a Beppe Grillo, představitelé francouzské a italské krajní pravice, stavějí svoji politickou kariéru na odporu proti Evropské unii a eurozóně. Oba dva předstupují v předvolebních kampaních před své voliče s velkými hesly, které mají v sobě slovo exit. Chtějí návrat k vlastní měně a opustit hospodářské společenství evropských zemí.
• 13 let v Evropské unii: Česko vs. Slovensko
  
  Česká republika i Slovensko jsou už spolu v Evropské unii skoro 13 let. Nešťastnou třináctku šťastně v EU oslavíme společně už v květnu. Tak si to pojďme trošku zrekapitulovat, jak jsme si vedli, jak jsme vyrostli a jak se máme navzájem rádi.
• Euro oslavilo 15. narozeniny: jaké vysvědčení si odnáší ze základní školy?
  
  Euro oslavilo patnácté narozeniny a dostalo svou první občanku. Jak si vedlo celých patnáct let a kolik let má ještě před sebou?
• V letošním roce česká ekonomika rostla, na co se připravit v roce příštím?
  
  Rok 2017 začne za pár dní, co od něj můžeme ekonomicky čekat? Česká republika dále poroste, bude se muset vypořádat s chybějící kvalifikovanou pracovní sílou, nejspíš se dočkáme pár politických změn v Evropě i ve světě a možná se změní i kurz české koruny.
• Trump není mrtev!
  
  Divergence předvolebních průzkumů v posledních týdnech se mezi demokratickou kandidátkou na amerického prezidenta a jejím republikánským soupeřem v mainstreamových médiích setkala s universální úlevou: „tak přece mají Američané rozum!“. Radost a úleva jsou však, dle mého, předčasné a trhy by se měly připravit, že Brexit nemusí být letos jediné překvapení.
• Slováci mohou splatit hypotéku mimo fixaci s 1% poplatkem. Využívají této možnosti?
  
  Slovensko je z našeho pohledu zajímavé z několika důvodů. Jednak proto, že bankovnictví v obou zemích má stejné kořeny, přičemž Slovensko se stalo před 7 lety členem eurozony, takže je zajímavé paralelně sledovat jak se oba trhy vyvíjejí. Ovšem tentokrát jsme však zaměřili na naše nejbližší sousedy z důvodu implementace evropské hypoteční směrnice. Zatímco u nás nabyde zákon z ní vyplývající účinnosti k 1. prosinci, na Slovensku platí už od 21. března 2016. Co udělalo snížení poplatku za předčasné splacení se slovenským hypotečním trhem?
• Hrozí Velké Británii ústavní krize? Otázky a odpovědi
  
  Šokující výsledek britského referenda ohledně dalšího setrvání země ve Velké Británii zaskočil nejen investory ale i samotné politiky, kteří nyní musí řešit nejeden problém. Velmi zajímavá debata se nyní vede kolem toho, kdo by vlastně měl inicializovat proces vystoupení Velké Británie z EU. Má to být premiér či parlament? Odpověď na tuto otázku je přitom stěžejní pro odhad toho, jak bude brexit vypadat a hlavně jak dlouho se celý tento složitý proces povleče. Rozkol mezi politiky přitom může vést i k ústavní krizi, což by byla další nevítaná komplikace. Díky informacím zveřejněných agenturou Bloomberg sestavujeme níže uvedený seznam klíčových otázek a odpovědí.
• Brexit: zdvižený prst elitám
  
  Novinám posledních dvou týdnů dominuje hlasování Británie o vystoupení z EU. Objevily se spekulace, kdy (a zda vůbec) Británie z Unie skutečně vystoupí, zda se odtrhne Skotsko či Severní Irsko, zda nemá být náhodou druhé referendum. V obou hlavních stranách propukla kompletní anarchie – advokáti odchodu, mezi nimiž je spousta Konzervativců, přiznávají, že nemají vůbec žádný plán a že kampaň za odchod stála na lžích, labouristi se zase vzbouřili proti svému předsedovi Corbynovi, který kdyby čtvrtinu energie, kterou vynakládá na bránění svého křesla, vynaložil na kampaň za setrvání, Brexit by nikdy nenastal.
• EU: v Česku je nejméně "chudých"
  
  V procentním vyjádření žije v Česku nejméně "chudých" lidí ze zemí Evropské unie. Přitom finanční hranice chudoby je v Česku vyšší než v Portugalsku nebo Řecku. Kdo se považuje v zemích EU za chudého a jak vysoká je hranice chudoby pro rodinu se dvěma dětmi?
• Chudí a staří Britové chtějí vystoupit z EU
  
  Potenciální vystoupení Velké Británie z Evropské unie straší nejen řadu samotných Britů, ale také mnoho investorů a obchodníků. Vzhledem k tomu, že poslední průzkumy ukazují na velmi těsný výsledek, nervozita se stupňuje. Kdo jak se chystá hlasovat a co by tzv. Brexit přinesl?
• 10 věcí, které byste měli vědět o brexitu
  
  V červnu se uskuteční referendum o odchodu Velké Británie z EU. Zřejmě nejvýraznější osobností podporující brexit je bývalý londýnský starosta Boris Johnson. Pro brexit se vyslovuje také Trump či Le Penová. Velkým zastáncem setrvání země v EU je rovněž americký prezident Barack Obama či představitelé Německa a Francie. V případě, že se lidé v referendu opravdu vyjádří pro odchod z EU, bude tento proces trvat nejméně dva roky, během nichž bude země nadále dodržovat smlouvy a právní rámec EU.
• Brexit je jen zástěrkou maskující nevyhnutelnou recesi Velké Británie
  
  Blížící se volby o Brexitu jsou celkem ironické, protože Británie do Evropské unie vlastně nikdy pořádně nevstoupila. Jako dítě sedmdesátých a osmdesátých let si jasně vybavuji, jak paní Thatcherová bojovala s EU o každou píď. Přesvědčila ji, aby se smířila s její verzí unie, aspoň po finanční stránce.
• ECB jako největší hrozba Eurozóny?
  
  Kritika měnové politiky je ošemetná věc: každé měnově-politické rozhodnutí totiž z konstrukce vytváří „vítěze“ a „poražené“, a tak můžeme sklouznout do pozice, kdy nepoukazujeme na obecnou nesprávnost této politiky, nýbrž toliko hledáme viníka svých problémů.
• Kvůli praní špinavých peněz přestane ECB vydávat 500 € bankovky
  
  Evropská centrální banka (ECB) koncem roku 2018 přestane vydávat bankovky s nominální hodnotou 500 eur (zhruba 13.500 Kč). Důvodem jsou obavy z jejich zneužívání ke kriminálním aktivitám. ECB nicméně dodala, že vydané pětiseteurové bankovky bude možné dál používat a v budoucnosti je bude možné kdykoli vyměnit.
• Draghi znovu vyrazí do boje s deflací
  
  Nejvýznamnějším tématem, které se nyní probírá na akciových ale i devizových trzích, je blížící se zasedání Rady guvernérů ECB. Zástupci nejvýznamnější centrální banky v Evropě se sejdou již tento čtvrtek, přičemž veřejnost se nové nastavení úrovně úrokových sazeb dozví klasicky v 13:45.
• Co týden dal: Nejvyšší zaměstnanost obyvatel od roku 1993
  
  Míra zaměstnanosti v ČR stoupla v lednu na 71 procent, což je nejvyšší zaměstnanost obyvatel od roku 1993. Ekonomickou situaci v Česku hodnotí letos lidé nejlépe od roku 1999. Daňové zvýhodnění na druhé dítě zřejmě vzroste o stokorunu měsíčně. Na třetí a další dítě se zvýší o 300 korun měsíčně. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Co týden dal: ČNB rozhodla o pokračování devizových intervencí
  
  Bankovní rada ČNB odsunula možný konec devizových intervencí do první poloviny roku 2017. Ceny pohonných hmot v dále klesaly. O registrační značku na přání požádalo během prvního měsíce přes 2500 lidí. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské Unie loni dál rostla. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Co týden dal? Zpomalení Číny způsobí pokles cen komodit i akciových trhů
  
  Mezinárodní měnový fond předpokládá silnější důsledky zpomalení růstu čínské ekonomiky, než se původně očekávalo. Zpomalení Číny se podle MMF projeví poklesem cen komodit i na akciových trzích. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Kudy z řecké mizérie?
  
  Politická jednání ohledně situace okolo Řecka vrcholí a akronym „grexit“ bývá čím dál častěji skloňován napříč všemi médii. Ve skutečnosti si však málokdo umí představit, co by v důsledku pro řeckou ekonomiku bankrot Řecka znamenal.
• Co týden dal? Sazby hypoték na novém rekordu
  
  Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v květnu dle Hypoindexu dále klesla na 2,05 procenta a dostala se opět na nejnižší hodnotu za dobu sledování. Předchozí minimum bylo v dubnu, kdy průměrná sazba činila 2,11 procenta.
• Co týden dal? Vláda schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb
  
  Zástupci podnikatelů ale zákon kritizují. Nelíbí se jim zejména, že z povinnosti evidovat tržby online bude vyjmuta řada profesí. Systém, od kterého si ministerstvo financí slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, by měl být spuštěn nejdříve v únoru 2016.
• Co týden dal? Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 %
  
  HDP Česka poroste v letošním roce o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta, uvedla Evropská komise. EK dále mírně zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Ve své jarní makroekonomické předpovědi uvádí pro unii jako celek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta.
• Řecko – bouře ve sklenici vody
  
  V posledních dnech se plní stránky novin možným odchodem Řecka z eurozóny. Jeden názorový proud, nutno podotknout ten minoritní, hlásá obavy, že by to mohlo vést k rozpadu eurozóny.
• Kde jsou peníze ze záchranného balíčku pro Řecko
  
  Nový řecký ministr financí Janis Varufakis o víkendu pro německý týdeník Der Spiegel uvedl, že finanční zdroje ze záchranných balíčků primárně pomohly zahraničním bankám a ne řecké ekonomice. Podle jeho slov až 90 procent financí ze záchranného programu do země nikdy nedorazilo a zmizelo v „černé díře“ německých a francouzských bank. Pravil, že Němci by si měli uvědomit, že svými půjčkami nepomáhali Řecku, ale bankám.
• Řecká tragédie trhy příliš nezajímá
  
  Další řecké vládě nebylo souzeno projít celým funkčním obdobím. Antonis Samaras, dosavadní premiér země, prohrál tříkolový boj o zvolení nového prezidenta země, což dle řecké ústavy musí vyústit v rozpuštění stávajícího parlamentu a vypsání nových parlamentních voleb. Země se tak opět dostává do prostředí bezvládí a znovu vyvstávají nejistoty nad jejím dalším směřováním.
• Co týden dal? Prodej nových automobilů láme rekordy
  
  Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v říjnu meziročně zvýšil o 6,5 procenta na 1,07 milionu vozů a roste již 14 měsíců za sebou. Produkce osobních aut v ČR míří k novému rekordu. Za deset měsíců stoupla meziročně o téměř 12 procent na 1,047 milionu.
• Prožije eurozóna britský sen?
  
  Německo, největší ekonomika eurozóny, zveřejnilo tento týden šokující data průmyslové produkce, která v srpnu meziměsíčně klesla až o 4 procenta, přičemž se očekávalo jenom 1,4 procentní oslabení.
• Fondy EU: České republice se nepodaří vyčerpat všechny prostředky
  
  Během let 2007–2013 dokázala Česká republika alokovat na projekty necelých 92 procent prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Za sedm let, kdy mohla z fondů EU čerpat, se úspěšným žadatelům podařilo podepsat smlouvy za téměř 739 miliard korun. Z této částky bylo dosud proplaceno bezmála 515 miliard korun, tedy necelé dvě třetiny dostupných zdrojů.
• Co týden dal? Firmy nesouhlasí s dalším růstem minimální mzdy
  
  Podle Svazu průmyslu a dopravy firmy a podnikatelé s dalším růstem minimální mzdy o 700 korun na 9200 korun nesouhlasí. Hospodářská komora upozornila, že zvyšování minimální mzdy uškodí pracovnímu trhu. Více v pravidelném týdenním přehledu
• Co týden dal? Čína letos zřejmě předstihne USA
  
  Čína pravděpodobně již v letošním roce vystřídá Spojené státy na pozici největší ekonomiky světa. USA jsou největší ekonomikou světa od roku 1872, kdy předstihly Británii. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Odmítání eura je luxus, na který nemáme
  
  KOMENTÁŘ: Představte si, že místo České republiky žijete v Jugoslávii. Je rok 1993 a vy si jdete pro výplatu, vyberete si ji v hotovosti a hned ji běžíte celou utratit do nejbližšího obchodu. Proč?
• Co týden dal? Den daňové svobody bude letos stejný jako v loni
  
  Češi letos přestanou pracovat na stát stejný den jako loni. Takzvaný den daňové svobody připadá totiž letos podle výpočtů společnosti Patria Finance opět na 27. června. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Eurozóna: Průmyslová produkce zaostala za odhady
  
• Co týden dal? Česko snižuje zadlužení
  
  Zadlužení zemí v Evropské unii se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 86,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozích třech měsících činilo 85,9 procenta. Samotná Česká republika však zadlužení o 1,4 procentního bodu snížila. Více v pravidelném týdenním souhrnu.
• Evropa a eurozóna v nejistotě
  
  I když se z voleb v Německu nakonec raduje Angela Merkelová, Evropa a eurozóna se ocitly v extrémní nejistotě. Drtivé vítězství Merkelové přitom podpořili i voliči, kteří se začali odvracet od jejího koaličního partnera FDP. Na Merkelovou tím pádem zbývá nepříjemná povinnost - vytvořit koalici buď s SPD, nebo se Zelenými.
• Evropa se probouzí z recese
  
  Evropský statistický úřad (Eurostat) zveřejnil první rychlý odhad týkající se druhého čtvrtletí roku 2013 a jeho hospodářské výsledky nejsou pro eurozónu a země Evropské unie vůbec špatné. Ekonomika zemí Evropské unie se vymanila ze skoro rok a půl trvající recese. Od posledního čtvrtletí roku 2011 totiž vykazovala nepřetržitý pokles. Zveřejněné údaje ze 14. 8. 2013 jsou světlejší, než odhady většiny analytiků, které očekávaly maximálně mezičtvrtletní růst 0,2 %. V meziročním vyjádření se však povedlo euro ekonomiku pozvednout o 0,3 %, s čímž analytici nepočítali.
• Bankovní unie: o krok blíže
  
  Členské země Evropské unie udělaly další krok kupředu směrem k bankovní unii. Na uplynulém summitu Evropské unie byla právě bankovní unie jedním z hlavních projednávaných témat.
• Quo vadis, transferové ceny?
  
  Transferové ceny, tedy ceny uzavírané mezi společnostmi navzájem propojenými (tzv. spřízněné subjekty), patří již několik let k ústředním tématům českého i mezinárodního daňového práva. Spřízněné subjekty totiž mohou ve vzájemných transakcích upravovat ceny tak, aby zdanitelné zisky plynuly do zemí s nižší mírou zdanění.
• Co týden dal? Hypotéky jsou opět levnější
  
  Průměrná úroková sazba hypoték v květnu dále klesla na 2,96 procenta a dostala se tak nejnižší hodnotu za dobu sledování ukazatele. Předchozí minimum bylo v dubnu, kdy byla průměrná sazba 3,08 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Mohou nám být pobaltské země příkladem?
  
  Poslední zemí, která byla před více než dvěma lety přijata do eurozóny, bylo Estonsko. Nyní má stejným směrem nakročeno Lotyšsko. Jak jsou na tom z ekonomického hlediska všechny tři pobaltské země a mohou být pro naši ekonomiku inspirací?
• Blíží se konec eura?
  
  Diskuze nad budoucností, respektive koncem eura nabírají v posledních dnech opět na intenzitě. Je euro opravdu na odstřel a proč se objevuje kritika na adresu společné měny? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.
• Co týden dal? Hospodaření státu pod dohledem občanů
  
  Data o průběžném hospodaření státu bude moci veřejnost na internetu získat od 30. dubna. Zveřejňování informací o hospodaření státu vychází ze zavedeného systému Státní pokladny. Ten od ledna propojil státní organizace, nyní jsou v systému data od 17.500 účetních jednotek. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Hrozí nám makroekonomická nerovnováha?
  
  Z hlediska míry zadlužení je na tom Česká republika lépe než řada ostatních ekonomik Evropské unie. Nejen úroveň zadlužení jednotlivých členských zemí je však pod drobnohledem Evropské komise. Ta se zaměřuje i na zkoumání makroekonomické rovnováhy jednotlivých zemí, a to v rámci tzv. procedury pro makroekonomickou nerovnováhu. Podívejme se na to, jak v tomto hodnocení dopadla naše ekonomika a ostatní země EU.
• Až příliš zadlužená eurozóna
  
  Kypr se stal již pátou členskou zemí, která požádala ostatní členské země eurozóny o poskytnutí finanční pomoci. V opačném případě by země zbankrotovala. Jak moc jsou zadlužené ostatní země a mají vůbec prostředky na to, aby nadále finančně sanovaly nejzadluženější země eurozóny?
• Co týden dal? Eurozóna zůstává v útlumu
  
  Nejvyspělejší ekonomiky světa v čele s USA a Japonskem zažijí v prvním pololetí výrazné oživení. Zřetelně se zotaví z poklesu minulého čtvrtletí i Německo, zbytek eurozóny však zřejmě podle OECD zůstane v útlumu. Více v pravidelném týdenním přehledu.
• Čeká nás další rozšiřování eurozóny?
  
  Eurozóna se možná v příštím roce rozroste o další členskou zemi, a to Lotyšsko. Jak jsou na tom s přípravami a plněním podmínek pro přijetí eura ostatní nečlenské země eurozóny? Můžeme v budoucnosti očekávat výraznější rozšíření eurozóny nebo se bude jednat spíše o ojedinělé případy? Na tyto otázky se nyní pokusíme odpovědět.
• Šetřit nebo utrácet? To je oč v Evropě běží
  
  Boj o úsporná opatření se v Evropě táhne už dlouhou dobu. Máme za sebou dlouhé roky hýření a čas splatit účty nadešel. Nikomu se do toho ale nechce. I minimální snaha šetřit vyvolává stávky a nesouhlas obyvatel. Takzvané proreformní vlády některých evropských zemí přispěly svými kroky k ekonomické recesi. Utrácet jako před krizí si však může dovolit jen málokdo.
• Ekonomika eurozóny se podle OECD stabilizovala
  
  Ekonomika eurozóny se stabilizovala navzdory přetrvávající slabosti ve Francii. Některé další přední ekonomiky včetně Spojených států vykazují známky zlepšení. Vyplývá to podle agentury Reuters z předstihových indikátorů, které dnes zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Co týden dal? Konec světa se nekoná!
  
  Jelikož tzv. "galaktické nulové pásmo" neexistuje, vyhnulo se lidstvo opět dalšímu konci světa. Ten měl nastat právě dnes. Zaměřme se tedy na důležitější události. Takové povánoční výprodeje nás zcela jistě neminou a od 26. prosince nabídnou obchodníci slevy až 80 procent! Internetový portál Finance.cz přeje příjemné svátky a vše nejlepší v novém roce.
• Italský premiér Monti rezignuje. Co to znamená pro euro?
  
  Duchovní otec jižanů Mario Monti oznámil, že má v úmyslu rezignovat, jelikož ztratil podporu Berlusconiho strany Lid svobody. Ono se nelze devětašedesátiletému byrokratovi ani divit, že nechce své utrpení protahovat, nicméně pro Evropu je to citelná ztráta.
• Co týden dal? Kolik stojí prezidentská kampaň?
  
  Suverénně nejvíc dosud za předvolební kampaň ze všech prezidentských kandidátů utratil Jan Fischer. Se znatelným odstupem za ním jsou na tom podobně Miloš Zeman, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg. Kolik je kampaň dosud stála se dozvíte v pravidelném týdenním souhrnu.
• Bankovní unie v eurozóně: posun vpřed nebo jen další nárůst regulace?
  
  Neustálé tendence k prohlubování integrace v Evropské unii se nyní přetavily v plán na vytvoření bankovní unie. Vydaly se evropské země konečně tím správným směrem a bankovní unie zabezpečí stabilitu finančního sektoru v EU, potažmo eurozóně?
• Co týden dal? Našel se nejlepší ministr financí
  
  Britský list Financial Times každoročně sestavuje žebříček ministrů financí 19 největších zemí Evropské unie. První místo letos obsadil Němec Wolfgang Schäuble. Zklamán nemusí být ani náš Miroslav Kalousek. Ten sice klesl v celkovém hodnocení o tři příčky na 11. místo, ale může se pyšnit sdíleným prvenstvím v kategorii důvěryhodnosti.
• Řecká dodhoda se znovu odkládá
  
  Vynalézavost evropských politiků nemá hranice. Je pravda, že ministři financí eurozóny v čele s Jeanem Claudem Junckerem, pro kterého je typický někdy až nepochopitelný optimismus, jsou za poslední tři roky zvyklí na ledacos. Současná jednání jsou ale nová v tom, že jsou na stole poprvé vážnější rozpory mezi družinou zachránců z Trojky.
• Kdo se nejvíce podílí na financování EU?
  
  V Evropské unii se blíží období licitování o víceletém finančním rámci na období let 2014 – 2020. V jeho mezích se pak budou pohybovat jednotlivé roční rozpočty. V době úsporných opatření se tak jedná o velmi ožehavé téma. V tomto článku se podíváme na to, jaká je pozice jednotlivých zemí z hlediska jejich příspěvků do společného rozpočtu EU, a to se zaměřením na Českou republiku.
• Začalo druhé kolo investiční soutěže. Jaké události nás čekají?
  
  V neděli večer 4. listopadu se začátkem týdenní obchodní seance odstartovala první investiční soutěž na reálných účtech v České republice. První výsledky ukazují, že soutěžící přistupují k investování zodpovědně a hlavně opatrně. Podaří se hráčům zopakovat úspěchy z prvního kola soutěže?
• Od ideologie k ekonomii, anebo naopak?
  
  Kudy kam? Východsko z recese/krize/zadlužení zoufale hledají nejen v ODS. Ve Spojených státech volí prezidenta účast hispánců, afroameričaanů a žen. Přijde-li jich dost, socialismus bude pokračovat až na fiskální útes. Daně půjdou vzhůru a ekonomika opět zbrzdí, možná až velmi silně.
• Vyřeší záchranný fond dluhovou krizi?
  
  Mnoha investorům se ulevilo, když před měsícem německý ústavní soud stáhl důvody k blokování ESM. Avšak, jak se v průběhu krize mnohokrát potvrdilo, odstranění jedné překážky neznamená vítězství.
• Jaké výzvy stojí před EU?
  
  Přestože nynějším tématem číslo jedna v Evropě jsou dluhové problémy většiny evropských ekonomik, Evropská unie stojí před řadou dalších klíčových výzev, které určí její budoucí směřování a podobu. Pojďme se nyní podívat na oblasti, kterými se budou muset přední evropští státníci v brzké době zabývat.
• Co týden dal? Pomazánkové máslo alias roztíratelný tuk
  
  Česko u Soudního dvora EU prohrálo v letitém sporu o tento výrobek. Pomazánkové máslo se podle soudu bude muset přejmenovat, protože neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku, jak požadují unijní předpisy. Více v pravidelném týdenním přehledu. Open in Google Docs ViewerOpen link in new tabOpen link in new windowOpen link in new incognito windowDownload fileCopy link addressEdit PDF File on PDFescape.com
• Co týden dal? Až dvě miliardy na opravy bytových domů
  
  Až dvě miliardy korun ročně by mohl Státní fond rozvoje bydlení rozdat na opravy bytových domů. Ještě do konce letošního roku se možná dočkáme programu s názvem Panel 13+, který bude poskytovat nízkoúročené úvěry na modernizaci bytových domů. Na začátku bude mít program k dispozici 210 milionů korun, od roku 2014 by stát mohl na tento účel dávat ročně až dvě miliardy korun.
• Příběh země, která vyzrála na dluhy
  
  Řada zemí eurozóny hledá způsob, jak zastavit prohlubující se zadlužování. Najdou se ale země, jejichž hospodářství je ve velmi dobré kondici. Příkladem je Estonsko, které se může chlubit šestiprocentním podílem státního dluhu k HDP, osmiprocentním růstem ekonomiky a přebytkovým státním rozpočtem.
• Banky jdou lovit peníze
  
  Kde vzít peníze na lepení dluhů, na další půjčky zemím již „propadlým“, na budoucí dluhy, které stále rostou. To je zapeklitá otázka Evropy, kterou příliš nevyřešily ani meetingy na nejvyšší úrovni.
• Eurozóna se neobejde bez společné pomoci bankám
  
  Myšlenka dolití kapitálu do evropských bank se trhům evidentně zamlouvá a akcie tak včera opět putovaly vzhůru, uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny ve své ranní glose.
• Nové kontrakty na ropu a zemní plyn
  
  V pondělí 17.června se na burzách v New Yorku a Chicagu objevily nové futures kontrakty na ropu a zemní plyn. Jedná se o e-miNY kontrakty, které mají velikost 40 % původního kontraktu.
• Čína zrušila import obilí
  
  Čína zrušila dodávku 900 000  tun obilí, které mělo být v letošním roce importováno do země. Tento krok byl učiněn i přes to, že Čína vstoupila do WTO a zavázala se tak otevřít světovému obchodu.
• Investoři přecházejí od akcií ke zlatu
  
  Již druhým dnem roste cena futures kontraktů na zlato. Spekulanti se rozhodli v poslední době investovat spíše do tohoto kovu, než se pokoušet o zisky u akcií.